Článek
Vídeňský studentský kampus je přístupný veřejnosti a stal se turistickou atrakcí. Umožňuje nahlédnout do nitra budov a sledovat zpovzdálí studentské dění. Promyšlené prostorové řešení, funkční variabilita a barevnost interiéru mají stimulovat studenty k patřičným výkonům.
Interiér v pastelových barvách by měl inspirovat k pozitivnímu či tvůrčímu myšlení, a naopak interiér jen v bílých barvách potlačovat vášně a posilovat soustředěnost. Naše mysl se spíše zaobírala myšlenkou, zda si studenti tak grandiózní prostředí vůbec zaslouží.
Záměr architektů však měl i imaginární podtext. Například britský architekt Peter Cook z londýnského CRAB-studia vytvořil na první pohled kontroverzní zvlněnou fasádu v žluto-oranžových barvách pokrytou dřevěnými lamelami bez jakékoliv povrchové úpravy. Stárnutím dřeva chtěl studentům připomenout, že zároveň stárne i živá hmota. Podle mého názoru to byl patrně varovný vzkaz věčným studentům.
Architektka Zaha Hadid z hamburského ateliéru se představila úplně jinou tvorbou, než kterou prezentovala na pařížské výstavě (viz článek zde). Tentokráte nešetřila prostorem, jen sklon stavebních prvků musela snížit na 30 stupňů, aby nebyly až tak moc úchvatné. Černo-bílé fasádě zůstala věrná. Učební centrum s knihovnami je otevřené pro studenty 24 hodin denně.
Japonský ateliér Hitashi Abe vytvořil komunitní centrum, kde studenti nevyhledávají klid, ale naopak se setkávají. Nechybí zde sportovní hala ani dětská školka.
Polyfunkčnosti se dostalo i prostorům mezi budovami vytvořením malých náměstí pro různé společenské účely včetně relaxu na umělém i přírodním trávníku. Málokoho by napadlo, že pod těmito trávníky „bublá“ voda úsporného a ekologického systému vytápění budov a ohřevu vody pomocí podzemních vod a příslušných výměníků.
Ohleduplně jsou řešeny podzemní garáže. Parkovací zóna řidiček je z orientačních a možná i bezpečnostních důvodů hned u vjezdu a v blízkosti schodiště, a jednotlivá parkovací místa jsou pro jistotu v rozměrech XXL.
Technické parametry jsou dostatečně výmluvné. Rozpočet předpokládal náklady na výstavbu ve výši 490 miliónů eur, stavba však pohltila jen 420 miliónů. Vše je postaveno na ploše 90 tisíc metrů čtverečních v neuvěřitelně krátkém čase v letech 2009 - 2013. Stavba byla rozdělena na 100 souborů, aby bylo možné zaměstnat střední firmy z celého Rakouska. Tomu se říká státnické rozhodnutí.
Univerzita určená pro studium ekonomiky, práv a sociálních věd zahrnuje 90 poslucháren, pojme 25 tisíc studentů a zaměstnává 1500 zaměstnanců. Studium je bezplatné. Stát, který umí hospodařit s finančními prostředky, si to může dovolit.
Návštěva studentského kampusu byla určitě výzvou pro účastníky exkurze - členy Komory autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě, kteří jsou strážci technické kvality, veřejného zájmu ve stavebnictví a garanty ochrany a tvorby životního prostředí v ČR.
VIDEO: Kampus