Článek
Brno, pro někoho možná i překvapivě, má více pivovarnických prvenství. Patří k nim i zdejší Zelené pivo, fenomén, který překročil hranice města, Moravy i republiky. Zelené má domovskou adresu na Starém Brně. Má i své epigony a napodobitele, priorita však náleží starobrněnským sládkům.
Po celou dobu existence se vaří dle receptury, která se za uplynulých dvanáct let nezměnila. Klíčovou roli hraje světlý ječný slad, speciálně a tradičně připravovaný ve sladovně v Hodonicích. Jeho výroba i parametry se totiž poněkud liší od běžně používaných.
Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, uvedeného sladu a jakostního žateckého chmele, tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinového kotle přidává bylinný výluh. Jeho přesné složení zná jen několik lidí. Připravuje se z několika bylin (jednou z nich je kopřiva dvoudomá).
Přesné dávkování je výrobním tajemstvím. Čas kontaktu bylin s vroucí vodou se pečlivě hlídá. Sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Pak při teplotě okolo jednoho stupně Celsia dozrává, chuťově se zakulacuje a nabývá typický buket a říz. Posledním krokem je přidání likéru. Nezaměnitelné zelené zbarvení je kombinací unikátní technologie, užitých surovin, bylinného výluhu a likéru.
Zelené pivo o Zeleném čtvrtku se objeví jako vždy ve všech koutech republiky. Nejvíce skla se zeleným obsahem bude přirozeně k vidění na pivovarské terase, v tamější restauraci a na blízkých zelených plochách. Loňský rok, příchod jara zelení ohlašující i symbolizující, přinesl i překvapení. Navečer se do zeleného nasvícením oděly některé z brněnských památek a soch. Čím starobrněnský Zelený čtvrtek překvapí letos?
