Článek
Vejce je od pradávna symbolem růstu a plodnosti. Již po staletí je rozšířena vedle duchovních tradic a zvyků o jarních svátcích zvyklost darování vajíčka. V něm obsažená životní síla se tak má přenést na obdarovaného. Nemusí to být však jen vajíčka. Stejně jako na Moravě dostávají v některých oblastech koledníci sladkosti.
Po skončení masopustu se zdobení kraslic věnují převážně ženy, které tvoří opravdu skvělá díla, ale i děti individuálně nebo ve školách v zájmových kroužcích. Bývají to i kluci, protože škrabání ostrým pilníkem do skořápky obarvené inkoustovou tužkou se vzor vyrývá obtížně.
Vosková technika (batikování) je v Lužici nejen nejstarší, ale i nejznámější technikou zdobení kraslic. Pomocí sestřiženého husího brku a špendlíkové hlavičky se na vajíčko nanáší horký vosk – přitom se trojúhelníky, čárky a tečky řadí do ornamentálních obrazců. Ten, kdo má v oblibě neostré kontury, používá techniku leptání. Při ní jsou do skořápky pomocí žíraviny – kyseliny solné či lučavky královské – a husího brku leptány rozličné motivy.
Opětovně přišla do módy také vosková bosírovací technika. Při ní se jako ozdobný prvek nanáší na vejce barevný vosk.
Mimořádným zážitkem jsou v předvelikonočním období trhy ve městech Budyšín (Bautzen), Wojerecy (Hoyerswerda), Běla Woda (Weisswasser) či v obcích Slepo (Schleife) a Brězowka (Halbendorf), na nichž je možno sledovat lidové umělce při zdobení kraslic. Zmíněné tvůrčí techniky jsou zde demonstrovány s pílí, zručností a uměleckou dokonalostí. Mnozí návštěvníci jsou překvapeni, kolika úkonů je třeba, nežli je možno položit na stůl pestrou kraslici.
Běžně jsou ke zdobení využívána slepičí vajíčka s bílou skořápkou, ale při použití syté barvy mohou být i vejce béžové barvy od slepiček. Vajíčka z jedné a druhé špičky jsou propíchnuta a tekutý obsah vyfouknut, nehrozí tak při náhodném prasknutí ušpinění.
Lidoví umělci neváhaví použít vejce ptáčků, čímž dosahují jemných vzorů až cizelérsky vyvedených. U vajec husích nebo kachních jde o rozměrově větší vzory a překvapivost neobvyklé objemnosti a plochy. Extrémními a ojedinělými jsou kraslice, jejichž původ je od cizokrajných ptáků, jako jsou pštrosi.
Po všech lužických sídlech se v postní době lze setkat s „vajíčkovníky“, stromy, které jsou okrášleny barevnými vajíčky. Vajíčka jsou věšena kolem dveří, obchodníci jimi zdobí výklady, ale jsou také uvnitř a jejich prodejem se zabývá každý obchod s potravinami. Jsou organizovány soutěže krášlení vajíček a také četné výstavy.
V prodejnách upomínkových předmětů v Lužici je možno kraslice koupit po celý rok, jejich cena může být až ke dvaceti eurům. Jednobarevná se prodávají i v supermarketech. Sbírku různě malovaných vajíček nabízí Centrum Lužických Srbů ve Slepu (Schleife) NEBO Muzeum Lužice v Budyšíně.
