Článek
George a Lennie jsou námezdní dělníci, kteří spolu putují od ranče ranči a dají se najímat na práci, která je momentálně potřeba. Lennie je hromotluk s neskutečnou silou, širokého srdce, ale trošku mdlého rozumu. To George má všech pět pohromadě a o Lennieho se stará. Spolu mají jeden sen – žít na vlastním ranči, starat se o králíky a být vlastními pány. Kvůli Lennieho dětské přímosti a nekontrolovatelné síle se však často dostávají do nepříjemných situací a křehký sen se v zoufalství rozpadá.
„Je to příběh strhující, plný emocí, má prvky detektivky a nepostrádá ani erotické napětí,“ řekl Ivo Krobot, který divákům slibuje klasické herecké divadlo bez efektů.
Novelu z roku 1937, která vychází z období hospodářské krize 30. let, adaptoval do podoby divadelní hry sám autor, nositel Pulitzerovy i Nobelovy ceny. „Hra je však nadčasová a aktuální i dnes, v době současné krize. Otevírá problém nezakotvenosti, přesouvání se za prací, předsudků i eutanázie,“ uvedl Krobot.
Hrají Radovan Král, Josef Koller, Ivan Řehák, Pavel Vacek, Zdeněk Julina, Markéta Kalužíková, Radoslav Šopík, Jan Leflík, Milan Hloušek a Luděk Randár. Scénu vytvořil Václav Špale, kostýmy navrhla Alice Lašková. Hudební spolupráce Zdeněk Kluka. V inscenaci bude vystupovat kapela Bluestation, která vždy o přestávce odehraje i krátký koncert z vlastního repertoáru.
„Už delší dobu nám chyběla příležitost, kdy by herci mohli hrát něco skutečně dramatického, kde se by se mohli nechat strhnout situací, syrovostí, a zároveň mohli pracovat s klasickým divadelním textem. Americký psychologický realismus se ve Zlíně dělal před bezmála deseti lety, a o to více se na tento žánr všichni těšíme,“ komentuje dramaturgickou volbu umělecká šéfka Hana Mikolášková.
Ivo Krobot pochází od Šumperka. Již při studiu střední školy pracoval jako kulisák a zvukař brněnského Divadla na provázku. V letech 1968-1971 studoval divadelní vědu a dějiny umění na Filozofické fakultě v Brně, později i činoherní režii na JAMU. Krátkou dobu byl režisérem Dílny 24 (Divadlo ve stanu), po zrušení tohoto divadla se stal v roce 1979 režisérem Činoherního klubu Praha, jehož profil utvářel skoro patnáct let (do roku 1993). V letech 1994-1996 byl angažován v Divadle pod Palmovkou. V letech 1997-2002 působil jako režisér činohry Národního divadla Praha. Mezi roky 2003 až 2005 zastával funkci šéfa činohry v Českých Budějovicích, v letech 2005-2007 pak šéfoval uměleckému souboru Klicperova divadla v Hradci Králové. Od počátku 90. let spolupracuje jako pedagog s Divadelní fakultou JAMU, od roku 2000 je interním pedagogem. Loni byl jmenován profesorem. Od roku 1995 pravidelně spolupracuje s uměleckým sdružením Serpens v synagoze v Praze-Libni. Několikrát režíroval také v cizině (Polsko, Maďarsko, Finsko, Francie).
Zájemci mohou ve středu 17. dubna v 17 hodin přijít do Dílny 9472 na besedu s tvůrci. V pátek 19. dubna v 10 hodin jsou zváni do Velkého sálu i na veřejnou generálku.