Ve zlínské ZOO slaví úspěch, odchovali prvního hadilova písaře

"Jednalo se o čtyři ptáky. Původně jsme se domnívali, že se jedná o dva páry, nicméně následný chov odhalil, že šlo o tři samce a jen jednu samici. Proto jsme i nadále usilovali o příchod nových zvířat, tentokrát již výhradně samic, abychom mohli takzvaně „liché“ samce dopárovat," říká Pavel Shromáždil, kurátor plazů.

Podařilo se to až v roce 2007, kdy do zahrady přišly další samičky. První z nich ale vzhledem k vysokému věku už mládě nemůže odchovat, proto byla řada na mladší.

"Vlastnili jsme tedy tři páry zajímavých dravců a začali se zabývat jejich případným odchovem. Protože se jedná o ptáky, kteří jsou velmi citliví na rušivé podněty, kterými může být cokoli, vybudovali jsme v zázemí zahrady prostory, určené pro chov hadilovů. Udělali jsme dobře, v roce 2010 jsme u jednoho z párů pozorovali známky toku a následně pak i první vejce hadilova snesené v ZOO Zlín," popisuje Shromáždil počátky chovu. 

První snůška naneštěstí nebyla oplozená, v květnu se ale chovatelé radovali hned ze tří dalších vajec. V inkubátoru se pak vylíhlo vůbec první mládě. K zármutku chovatelů ale o několik týdnů nešťastnou náhodou uhynulo. S netrpělivostí chovatelé čekali na letošní chovnou sezónu. "Ptáci zahnízdili a koncem dubna jsme v hnízdě našli dvě vejce. Prvé z mláďat se vylíhlo 7. června, druhé 12. června. Nicméně ani tento odchov nebyl bezproblémový," posteskl si Shromáždil.

První z mláďat po necelých třech týdnech totiž uhynulo, protože se mu ve voleti vytvořil vývržek, který ho udusil. Stalo se tak kvůli rodičům, kteří mládě špatně krmili. Nezbylo než "přidat" práci ošetřovatelům, kteří museli rodičovskému páru k jídlu předkládat usmrcené, stažené, rozporcované a hrubých částí zbavené laboratorní myši. V prvních dnech stačilo „upravit“ 2 až 3 myšky denně, po několika týdnech ošetřovatelé takto připravovali kolem 40 myší.

"To vše se ale bohatě vyplatilo a v letošním roce se tak můžeme pochlubit jedním z nejcennějších odchovů v naší bohaté historii. Odchovali jsme prvního hadilova písaře, navíc přirozeným způsobem pod rodiči," dodal Shromáždil.

Hadilov se na první pohled liší od ostatních dravců především dlouhýma tenkýma nohama. To odpovídá i jeho způsobu lovu – na kořist se nevrhá ze vzduchu, ale pronásleduje ji během po zemi. Kořist zabíjí zobákem nebo prudkým kopnutím dlouhou nohou se silnými prsty. I když dokáže létat, činí tak velmi nerad. Jakmile pomine důvod vzlétnutí, rychle se opět snáší na zem. Při vzrušení zdvihá vysokou chocholku, která mu vynesla české druhové jméno „písař“, neboť pokud je v klidu, připomíná pero, které kdysi nosili písaři za uchem. 

Hadilovova vzhledová odlišnost od ostatních recentních dravců je tak výrazná, že už zamotala hlavu nejednomu odborníkovi. Ptáci, příbuzní seriemám, dropům nebo jeřábům, jsou svým zařazením i v současné době „ožehavým“ tématem systematických biologů.