Hlavní obsah

Ve vile na Ořechovce bydlel organizátor holocaustu Adolf Eichmann, po něm E. E. Kisch

Novinky, Vratislav Konečný
Aktualizováno

Rozlehlá pražská vilová čtvrť Ořechovka, zbudovaná po vzniku Československa pro společensky vlivné osoby, i pro úředníky z Hradu a ministerstev, pro zastupitelské mise, je přehlídkou skvostných vil. Pro úředníky nejprve stavěli řadovky, elegance přišla později. Klidná lokalita je nejhezčí zjara.

Foto: Vratislav Konečný

Vila, kde na Ořechovce bydlel vzorný otec a organizátor holocaustu Otto Adolf Eichmann

Článek

Bořkova usedlost

Ořechovka je zkomolenina, dříve se tu rozkládala nádherná barokní usedlost, jakých bylo na okraji Prahy mnoho. Vlastnil ji Jan Kryštof Bořek, lidovou slovesností se posunula na Bořekovku, nakonec se z toho stala Ořechovka.

Místo, kde stával letohrádek, vzalo za své při dělostřelbě v roce 1742. Byla to jedna z bitev o rakouské dědictví, které musela Marie Terezie tvrdě hájit. Francouzi se zde střetli s Rakušáky. Zámeček stával v místech dnešního armádního objektu, byli tu opevněni Francouzi, ti ho později zapálili.

Vše bylo zničeno, a protože místo bylo pusté a daleko od obydlí, zbudoval zde erár dělostřelecké laboratoře a sklady. O jejich existenci svědčí názvy ulic Dělostřelecká a U laboratoře.

Nejdřív pro úředníky

Procházka čtvrtí je neobyčejně působivá. Architekti J. Vondrák a J. Šenkýř začali pozemky zastavovat od roku 1920 ve stylu anglických zahradních měst. Výstavba proběhla ve třech etapách, po řadovkách přišly nakonec izolované vily.

Řadu z nich stavěli přední čeští architekti, i pro sebe, nejznámějším objektem je Vondrákem projektovaná rozlehlá ústřední budova. Promítalo tu známé kino Ořechovka, v budově z roku 1921 byla restaurace s velkým sálem, kavárna s vinárnou, několik obchodů, ordinace, tržnice…

Čtvrť měla striktní stavební pravidla. Nesměla se tu chovat hospodářská zvířata, oplocení bylo jednotné, domky nesměly mít přístavby. 

Vrah miliónů

Nás zajímá vila v ulici U laboratoře 538/22. Nechal ji postavit bohatý továrník Rudolf Fišer. Kvůli jeho židovskému původu byl majetek po německé okupaci arizován. Do vily se nastěhoval jeden z později nejhledanějších válečných zločinců Otto Adolf Eichmann s manželkou Veronikou, rozenou Lieblovou. Veronika pocházela z Mladého, dnes součást Českých Budějovic. Do vily se nastěhovali s dvěma syny, třetí se tu narodil. Eichmann si na zahradě hrál s dětmi, židovské posílal do plynu jako první.

Druhou půlku obýval s manželkou Eichmannův švagr. čs. důstojník Karel Lukáš, za ženu měl Veroničinu sestru Marii. Pracoval v Kartografickém úřadu v Dejvicích. Eichmann, vedoucí Říšské ústředny pro židovské vystěhování, organizoval likvidaci evropských Židů. Po konferenci ve Wannsee ho tím pověřil R. Heydrich.

Myšlenka plynových komor je Eichmannův nápad. Přišel na ni při návštěvě Osvětimi, kde se mu likvidace Židů automobilovými plyny zdála zdlouhavá a neefektivní. Organizoval vlakové transporty, sestavoval harmonogramy vlaků smrti. Po válce utekl do Rakouska, později do Argentiny. Odtud ho unesli Izraelci 1960 a při veřejném procesu popravili v roce 1961.

Lukáš prý o švagrových aktivitách nevěděl. Dokonce snad tvrdil, že esesák padl v dubnu 1945 při květnovém povstání.

Zuřivý Kisch

Fišer se po válce do vily vrátil, jen jako nájemník, nastěhoval se sem „zuřivý reportér“, židovský spisovatel E. E. Kisch se svou ženou Gizelou.

V současnosti vila slouží bytovým účelům.

Čtvrť Ořechovka je učebnicí moderní české architektury 20. let 20. století. Řadu informací se dočtete v knize Petra Rysky Praha neznámá.

Výběr článků

Načítám