Hlavní obsah

Vánoční gurmánské speciality v Budyšíně lze ochutnat už v listopadu

Novinky, Milan Turek
Aktualizováno

Lužice je součástí Saské země, rozkládající se podél řek Sprévy a Lužické Nisy. Její obyvatelé byli původně Lužičtí Srbové, dnes i malá část této národnostní menšiny udržuje dávné i v průběhu staletí nově vzniklé zvyky. Tradiční vánoční tabule není bohatá, má však i své speciality.

Foto: Milan Turek

Hrnek na svařené víno města Budyšína

Článek

Adventní období v celém Německu voní svařeným vínem a vánoční štólou. Atmosféru dokreslují sakrální koncerty a gurmánské speciality. Němečtí producenti neznají žádné hranice, jejich rozsah pochoutek sahá z historie až k neobvyklým exotickým kombinacím. Tradičním vánočním jídlem Lužických Srbů je však obyčejná bramborová kaše.

Vánoční tabule v Horní Lužici je prostá a nevyznačuje se  zvláštním bohatstvím dobrot. Christbrott – Kristův chléb je typické německé pečivo, V minulosti se připravovaly plince, druh omelet a tykance – velké koláče s nejrůznějšími přísadami dostávali je čeledíni a služky jako výslužku.

Lužická kuchyně nemá výraznější speciality, křenová omáčka je běžná v Čechách i na Moravském Slovácku k uzenému masu, huse nebo kuřeti. Typickým jídlem je mauke – bramborová kaše se zelím a maštěná lněným olejem, maso spíše uzené nebo klobása.

Dnes je německá štrýcl – štóla rozšířená i po celé Lužici. Její původní  podoba však  byla úplně jiná. Podávala se jako o vánoční pečivo v roce 1329, kdy byla věnována Jindřichu I., biskupu v Naumburgu nad Sálou, jako vánoční dárek. V Drážďanech se objevuje  v roce 1474, kdy byla uvedena v křesťanské nemocnici sv. Bartoloměje jako tzv. Christbrod. Štóla se  dlouhou dobu pekla jen jako postní jídlo.

Ke slovanským pokrmům lze počítat pečení perníků. Každoročně se v Pulsnitzu pekly perníky v mnoha rodinách od roku 1558. V současnosti je každoročně pořádána soutěž o nejlepší perník v průběhu listopadu. Výrobci předvádějí své výrobky a vítěz má právo je prodávat na drážďanském vánočním trhu.

Specialitou kuchyně v Lužici je hořčice. Je známá z Asie, ale její obliba z ní udělala specialitu Budyšína (Bautzenu). V Německu byla vyráběna poprvé v roce 1726, později byla výrazně rozšířena v Lužici. V Budyšínském muzeu  je hořčice turisty vyhledávaným artiklem. Na jídelníčku exoticky švestkové knedlíky z bramborového těsta polévané teplým sósem vanilko-hořčicovým, posypané skořicovým cukrem.

V nabídce restaurací jsou hořčicové sýry, hořčicové okurky, různé druhy klobás a párků s hořčicí, obložené chlebíčky s hořčicovými pomazánkami, pikantní zeleninové saláty nebo hořčicová polévka, hořčicové koktejly. Majitel baru Andre Herold prohlašuje, že hořčicový kokteil je mezi nápoji překvapením hořčice zpestřuje kokteily z manga, medu nebo pomerančů  s přídavkem rumu či vodky.

Lužický spisovatel Hans Kleckner německou a lužickou kuchyni o Vánocích nerozlišuje. Bramborová kaše o Štědrém dnu s klobásou, párky, s omáčkou ze sušených švestek nebo s houbami. Jako příloha je podáváno dušené zelí se lněným olejem. 

Na Žitavsku se jedly knedlíky s mákem. O vánočním svátku bývá husa nebo kachna. Na konci roku nemají v Lužici žádnou zvláštní specialitu. Objevuje se také kapr na modro. K obědu může být uzené s kaší a salát ze zelí a hrášku.

Ochráncem vánočního trhu v Budyšíně je český král Václav I., který letos otevře trh 27. listopadu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám