Článek
Bude se konat ve Sborovém sále Bratrské jednoty baptistů na pražském Náměstí Jiřího z Poděbrad, začátek bude v 11 hodin.
Program uvedou dvě díla starých českých mistrů, Parthia pastoralis od Tomáše Kolovrátka a Parthia Pastoritia in D od Jana Hataše. Zatímco o Tomášovi Kolovrátkovi víme, že byl varhaníkem a kantorem v Chocni - a dají se snadno vyhledat i další údaje, u Jana Hataše není znám ani přesný rok narození. Ponejvíce se uvádí rok 1751. Zajímavostí ale je, že působil v Rožmitále pod Třemšínem před Jakubem Janem Rybou.
Mozartovo jméno nemá soubor Harmonia Mozartiana Pragensis ve svém názvu samoúčelně. Mozart psal často a rád pro dechové nástroje, pro tehdy velice oblíbené dechové harmonie. Ty měly ponejvíce párové obsazení hobojů, klarinetů, lesních rohů a fagotů. Ve své době musel mít tento soubor na svém panství téměř každý šlechtic. Zřejmě i proto, že si takovýto ansámbl založil na svém dvoře i sám císař Josef II. V programu koncertu zazní jedinečná a virtuózní Mozartova Serenáda c moll.
Soubor letos k výročí 260 let od narození W. A. Mozarta koncertně provedl všech šest nejznámějších Mozartových oper a v to dobových úpravách právě pro dechovou harmonii.
Vrcholem koncertu bude ale světová premiéra skladby Dórické tance k poctě Karla IV. od Jaroslava Pelikána. Sám autor ke svému dílu uvedl: „Dórické tance jsou napsány jako současná verze existujících tanců z gotické doby. Použitá kompoziční technika je téměř totožná s technikou, kterou používali skladatelé ve 14. století, jen pracuji s jinými (tj. i disonantními) souzvuky.”
Skladba měla již svoji předpremiéru, a proto lze jednoznačně napsat, že se jedná o dílo nejen kompozičně zdařilé, ale i posluchačsky velice atraktivní. Aby skladba dosáhla určitého archaického zvuku, svěřil autor klarinetistům party zobcových fléten a druhému fagotu part kontrafagotu. Premiéru skladby uvede prezident Památkové komory ČR Dr. Václav Liška.
Závěr koncert bude patřit českým vánočním koledám v úpravě Miloslava Richtera.