Hlavní obsah

Valašské Klobouky chtějí modernizovat informační systém pro krizové situace

Novinky, Lenka Zvonková

Povodně, přívalové deště, sněhová kalamita, větrná smršť či požáry – pro tyto a další krizové situace chce Město Valašské Klobouky zdokonalit svůj systém varování a informování občanů, a proto podalo žádost o dotaci z Regionálního operačního programu Střední Morava.

Foto: Lenka Zvonková

Městský úřad Valašské Klobouky

Článek

Projekt počítá s celkovou modernizací stávajícího informačního zařízení, s výměnou hlásičů, instalací městského kamerového dohlížecího systému i integrací na výstražný a varovný systém Zlínského kraje.

„Klíčovým prvkem při řešení krizových situací je efektivní, spolehlivá a rychlá komunikace s obyvatelstvem v zasaženém území. Aby bylo možné při takové mimořádné události postupovat konstruktivně a pohotově, potřebují složky krizového řízení přísun velkého množství aktuálních informací, na jejichž základě se rozhodují o konkrétních opatřeních. Z toho důvodu je nutné sjednocení našeho stávajícího systému vyrozumívání s ostatními systémy ve Zlínském kraji tak, aby bylo možné zajistit společný obraz krizové situace v dané oblasti,“ vysvětlil krajský rozměr projektu starosta města Valašské Klobouky Dalibor Maniš.

Vedle napojení městského varovného a informačního systému na krajskou datovou infrastrukturu se plánuje také jeho doplnění o nové moduly a akustické hlásiče nebo připojení budovy městského úřadu, v níž sídlí krizový štáb, na náhradní zdroj elektrické energie pro případ výpadku.

„Dalším významným bodem je pak instalace městského kamerového dohlížecího systému, který bude sloužit k dohledu nad dodržováním veřejného pořádku, přispěje k ochraně bezpečnosti osob a majetku a v neposlední řadě napomůže i při odhalování přestupků, včetně zajištění záznamu protiprávního jednání pachatelů,“ sdělil referent krizového řízení Radomír Slovák. Monitorovací kamerové body budou rozmístěny tak, aby byla pokryta nejdůležitější veřejná prostranství ve městě, například celé Masarykovo náměstí.

Celkové náklady projektu k rozvoji krizové infrastruktury dosahují výše 2,8 milionu korun. Dotace by přitom mohla tvořit až 75 % této částky. O výsledku žádosti bude jasno přibližně v červenci a realizace samotných opatření by následně mohla začít na jaře příštího roku.

Související témata:

Výběr článků

Načítám