Článek
Houby byly v muzeu vystaveny už po patnácté. I letos lidé přicházeli, aby se pochlubili se svými úlovky, některé z nich dokonce nechávali na místě jako exponáty.
„Doba trvání třídenní výstavy byla bohužel omezená tím, že houby dlouho nevydrží, i tak jsme je museli obměňovat,“ objasnila kurátorka Magda Zmrhalová.
V předsálí Rytířského sálu se návštěvníci dozvěděli, že houbám se letos daří, především těm hřibovitým.
„V nižších polohách jesenických hor je to už probrané, ale kdo se vypraví trochu dál, na toho čekají pravé žně. Nedaleko Břidličné jsem viděla hřib smrkový s kloboukem, který měl třicet centimetrů v průměru. Sezóna ještě nekončí a hub si užijeme, pokud nebude pršet. Vlhké houby sbírat nedoporučuji, protože plesnivějí,“ poradila mykoložka Helena Deckerová.
Milovníci hub si v muzeu vzájemně vyměňovali zkušenosti, jak houby vhodně upravit či uchovat na zimu.
„Hřib nachovýtrusný, kterému se říká kominíček nebo černý kozák, lze zavařit, ale k sušení se kvůli nepříjemnému zápachu nehodí,“ vysvětlila Deckerová.
Houby nabízejí celé spektrum chutí a možností kuchyňských úprav. Jeden z návštěvníků výstavy se svěřil, že k jeho oblíbeným houbám patří stroček trubkovitý, který upravuje s kroupami jako husí krev. Další houbař tvrdil, že nejlepší je ryzec syrovinka. Jiný gurmán nedá dopustit na houbové omáčky, polévky a smaženice.
K vzácnějším druhům hub, které byly na výstavě k vidění, patří jedovatá bedla Bresadolova, jež roste ve sklenících, na slámě a dřevních odřezcích. V Šumperku byla vystavena naposledy před patnácti lety. Pozornost odborníků vzbudila také jedlá kuřátka květáková.
„Vzhledem skutečně připomínají květák. V přírodě jsem na ně už pět let nenarazila,“ prozradila mykoložka Deckerová.
Návštěvníky zaujal nezvyklý hřib šiškovec černý a už tradičně i jedovaté houby, jimž kralovaly překrásně vybarvené muchomůrky červené.
„Vystavena je také smrtelně jedovatá muchomůrka zelená. První příznaky otravy se objevují po šesti až sedmi hodinách, kdy už jsou zasaženy životně důležité orgány. Pokud otrávený nevyhledá lékaře nejpozději do 24 hodin, nemá naději na záchranu. Neznalí houbaři si mohou muchomůrku zelenou splést s holubinkou, žampionem nebo bedlou,“ varuje mykoložka a doporučuje sbírat pouze známé druhy.
Sázkou na jistotu jsou podle ní houby z čeledi hřibovitých, z nichž žádná není smrtelně jedovatá. Potrápit však může hřib satan, který způsobuje zvracení. Žaludeční obtíže vyvolává také hřib koloděj.