Hlavní obsah

V sokolovském azylovém domě ožívají tradice a lidové obyčeje

Novinky, Milan Hloušek

Lidové obyčeje, tradice a staré zvyky si během celého roku snaží připomínat klienti i pracovníci Azylového domu v Sokolově. Naposledy se všichni s velkým nadšením zapojili do oslav Filipojakubské noci, která patří k největším pohanským svátkům a dnes se vyznačuje oblíbeným pálením čarodějnic.

Foto: Milan Hloušek

Filipojakubská vatra na zahradě azylového domu.

Článek

Ve stejném duchu se nesla i zábavná akce na zahradě azylového domu, kam přišly skotačit nejen děti z tohoto zařízení, ale i další caparti ze Sokolova a blízkého okolí.

Pro azylový dům to byla velká premiéra. Nikdy předtím totiž podobnou akci pro veřejnost nepořádal. Proto si také všichni dávali velmi záležet, aby návštěvníky náležitě pohostili a pobavili. Kdo přišel, mohl ochutnat ze široké nabídky domácích delikates, které nachystali sami klienti a navíc je i osobně servírovali.

„Chlapi uvařili výborný guláš a ženy zase napekly nadýchané moučníky. Jedna klientka dokonce podle vlastního receptu upekla dva velké bochníky chleba. A jak jsem si všimla, šel velice dobře na odbyt,“ usmála se Jaromíra Fajtová, vedoucí Azylového domu v Sokolově.

„Nabídka byla skutečně pestrá. Ani já jsem neodolala a hned jsem s chutí spořádala několik lívanečků. Manžel si zase pochutnal na čerstvém makovníku,“ pochválila kulinářské výtvory jedna z návštěvnic Denisa Hloušková. 

Lidovou slavnost zahájil průvod od azylového domu na nedalekou zahradu. V čele procesí kráčel náčelník družiny a okázale nesel velkou figurínu čarodějnice připravenou na spálení. Jejím čestným místem byl vrchol filipojakubské vatry, kam ji za halasného jásotu velitel průvodu usadil. „A shoř, ježibabo,“ zněl ortel přihlížejícího davu.

Než ji však spolykaly plameny, užily si děti odpoledne plné her a soutěží, ve kterých nikdo neprohrává, a všichni vítězí. „Pro každého jsme měli připravenou pěknou cenu. Dárky nám věnovali sponzoři, za což jim moc a moc děkujeme,“ doplnila Fajtová.

Veselo bylo v azylovém domě také o velikonočních svátcích. „Tradice je dobré ctít a připomínat jejich původ. Proto jsme se rozhodli, že k tomu budeme vést i naše klienty. Na Velikonoce jsme proto společně pletli pomlázky, malovali kraslice a pekli beránky. Celkem to bylo osmnáct beranů a tři zajíci. A všechno se snědlo, do posledního kousku,“ prozradil pracovník azylového domu Martin Polák.

Související témata:

Výběr článků

Načítám