Článek
Téměř čtvrt století působila na naší první scéně, pěkné role dostávala i v televizi. Její život se začal hroutit po rozvodu, kdy se citlivá herečka začala stále hlouběji propadat do samoty a depresí. Právě rezignace, alkohol a prášky urychlily její smrt. Kdysi vyhledávaná a obsazovaná herečka Klára Jerneková zemřela 31. července 2003 ve věku pouhých 58 let.
Přitom její profesionální začátky byly uchvacující, mnozí ji přirovnávali k Haně Kvapilové. Už na samém začátku se na naší první scéně uplatnila v lyrických a básnických dramatech. Od naivek se dokázala přehrát k velkým ženským charakterním postavám, ale stejně tak dokázala zaujmout jako komediální herečka.
Klára Jerneková se narodila 14. ledna 1945 v Praze, pochází z umělecké rodiny. Zatímco její matkou byla herečka Jiřina Stránská (1912 - 1999), otcem byl divadelní režisér Karel Jernek (1910 - 1992). Také mladičkou Kláru to táhlo k divadlu a herectví, ostatně už coby studentka gymnázia hrála v dramatickém kroužku. Postupně se připravovala na zkoušky na DAMU, na kterou nastoupila hned po maturitě (1962). Studium herectví absolvovala v roce 1966.
Jako posluchačka herectví hostovala v Divadle E. F. Buriana i v Semaforu. Jejím prvním a zároveň i posledním angažmá bylo od 1. srpna 1966 Národní divadlo Praha, kde působila až do 31. července 2000. Důvodem odchodu byla malá vytíženost a snad i nespolehlivost, za kterou stály smutek v duši, neschopnost rozháraný osobní život překonat a alkohol.
Na jevišti Národního divadla Praha excelovala jako Hedvika v Ibsenově Divoké kachně, Mimi v Čapkově Loupežníkovi, Kateřina ve Shakespearově komedii Zkrocení zlé ženy nebo Desdemona v Othellovi. Z dalších výrazných postav možno vzpomenout ještě také její Mahulenu (Radúz a Mahulena), Rózu (Vytetovaná růže), Kláskovou (Lucerna), Gianninu (Vějíř), Zoe (Vůně květin), Ronu (Kennedyho děti), Gnese (Náměstíčko) či Anežku (Škola pro ženy).
Vedle divadla se uplatnila ponejvíce v rozhlase, dabingu a televizi. Právě na obrazovce dostala několik vděčných příležitostí. Nebyla to jen její nezapomenutelná Princezna Pampeliška (1967) nebo Bohdanka v pohádce Sedmero krkavců (1967), ale třeba i její rozverná Rozálie v seriálu Byli jednou dva písaři (1972).
Zahrála si ještě v seriálech Tajemství proutěného košíku (1977) nebo Synové a dcery Jakuba skláře (1985). Svou poslední seriálovou roli měla v seriálu Hotel Herbich (1999).
Manželem Kláry Jernekové byl její divadelní kolega Josef Čáp (1946 - 2001), s nímž měla syna Filipa (*1971), který je rovněž herec.