Článek
Častý titul „Nejkrásnější vesnice Francie“ si Moustiers-Sainte-Marie rozhodně zaslouží. Nejedná se o jakési prvenství mezi ostatními, ale o zanesení do stejnojmenným sdružením schváleného seznamu obcí s historickým dědictvím a nemajícím více než 2 000 obyvatel (pokud si mohu dovolit zmínit druhou, obdobně krásnou vesnici, pak to je dle mého názoru Fontaine-de-Vaucluse). Název Moustiers má původ v termínu monasterium (klášter), od 5. století se totiž okolní jeskyně staly příbytky mnichů.
Úchvatné je samo umístění vesnice, vystavěné po dvou stranách v kaskádách padající horské bystřiny, nad níž se tyčí dva vysoké štíty Provensálských Alp. Mezi nimi je natažený 225 metrů dlouhý stříbrný řetěz se zlatou hvězdou. Podle legendy ji tam zavěsil účastník křižáckých výprav rytíř Blacas d´Aups jako naplnění slibu v modlitbách za návrat do domova ze zajetí Saracény. Zda tomu tak vskutku bylo, však nelze doložit, záhadná hvězda je dalším ze symbolů obce.
Kdo se vydá na výstup k vrcholkům, může si vychutnat pohledy z ptačí perspektivy na vesnici z klikaté křížové cesty, jejíchž obvyklých čtrnáct zastavení je završeno kostelíkem Chapelle Notre-Dame-de-Beauvoir, hvězda i hory jsou stále vysoko nad hlavou.
VIDEO: Obec, křížová cesta
Jen kousek pod malým náměstím, hned vedle radnice a policejní stanice, se nachází proslulé muzeum fajáns. Historie tohoto umělecko-užitného oboru sahá do konce 17. století - roku 1668 měl tajemství výroby porcelánu s cíničitou glazurou předat italský mnich místnímu obyvateli Pierru Clérissovi.
Až do 19. století pokračovala tradice dovednosti řemeslníků, jejichž výrobky byly určeny i na královský dvůr. Ovšem i dnes následníci předků zde fajáns ve dvou desítkách malých dílen vyrábějí a prodávají, jak snadno návštěvník zjistí při procházce vesnicí.
Iniciátorem dodávek místní keramiky, a to ryze z praktických důvodů, byl Ludvík XIV. - v rámci úsporných opatření pro financování války o španělské dědictví získal peníze tím, že šlechtě doporučil dát roztavit okázale drahé zlaté a stříbrné nádobí a u stolu používat fajáns. Tím byl dán i důvod k mnohem zdobnějšímu vyhotovení keramiky, než předtím pro potřeby ne tak honosné třídy.
Nejčastějším motivem byly biblické příběhy a lovecké scény. V 18. století se rozšiřoval jako okruh použitých barev - typickou modrou a krémovou doplnila žlutá červená, oranžová, purpurová a zelená, tak zobrazovány počali být i trpaslíci, klauni, exotické ptactvo.
Zlom nastal roku 1874, kdy činnost ukončila poslední pec. Jednak docházel hrnčířský jíl a francouzská revoluce se také na zániku řemesla citelně podepsala. Až roku 1927 zde byla započata obnova této řemeslné výroby. O kráse i hojnosti léty rozšiřovaných motivů - kde nechybějí v úvodu zmíněné erotické, stejně jako humorné, nejvíc vypoví následné video.
VIDEO: Procházka muzeem a obcí
Možnost ubytování v některém z hotýlků umožní výhled na vodopády, ekonomičtější variantu poskytují dva kempy u silnice pod vesnicí, o trochu blíže umístěný Manaysse nabízí krásný výhled na noční panorama hor s osvícenými domky a vodopády. Na prohlídku je lepší vyrazit pěšky, parkovací plochy nemusí být vždy volné.
Web turistického centra obce ZDE.
