Článek
Vánoce jsou prastaré svátky, křesťanské i pohanské. O zimním slunovratu se lidé těšili na prodlužující se dny a snažili se zajistit zdar nového hospodářského roku, úrody, jídla. Každá slavnost je proto spojena se štědrou hostinou.
„Tak jako v jiných oblastech Čech, i v Poličce a okolí se na Štědrý den jedlo devatero pokrmů. Co mezi ně patřilo, se dozvídáme z místního časopisu Jitřenka z roku 1894. Mělo v nich být, co dal les, pole i sad. A tak se pekla například nadivajna s houbami, vařil se hrách, čočka, kroupy, zelí, řepa, „muzika“ atd. atd. Štědrodenní večeře měla rodinu nejen nasytit, ale každý pokrm také něco symbolizoval. Část večeře nakonec dostal dobytek, drůbež a stromy i duchové zemřelých,“ informovala kurátorka akce Mgr. Stanislava Cafourková, etnografka poličského muzea.
„Vernisáž výstavy proběhne v sobotu 23. listopadu ve 14.00 hodin. V úvodním slovu vám Lenka Kmošková ze Spolku archaických nadšenců Sebranice sdělí své praktické zkušenosti z přípravy potravin i vaření tradičních jídel. Hlavním bodem programu budou štědrovečerní pokrmy. Ochutnáte jich „devatero“ nebo ještě víc, a to v různých obměnách. Okusíte houbového kubu i mastnou vánočku, obyčejné luštěniny i sladkou ovocnou kaši „muziku“. Podělit se můžete o své recepty a navázat na rodinné zvyky,“ dodala.
Na výstavě ve třídě Bohuslava Martinů uvidíte prostřené stoly a porovnáte, co se na nich a pod nimi objevovalo v době vlády Karla IV., co v 19. století a co dnes. Poznáte dobové mlsy, jako jsou křížaly, které děti dostávaly často v podobě panáčků z mikulášských trhů. Seznámíte se se zvykoslovnými předměty „svět“ nebo „třesolka“, které se stavěly z jablek, sušených švestek, krušpánku, nabobtnalého hrachu, pečiva apod.
Další informace na www.cbmpolicka.cz