Článek
Nevím, do jaké míry je u nás Zaha Hadid známa, ale je držitelkou mnoha prestižních cen včetně ceny Prix Nobel za architekturu z roku 2004, která je jakousi neoficiální Nobelovou cenou (Nobelova cena za architekturu se neuděluje). Byla také členkou poroty mezinárodní architektonické soutěže pro národní knihovnu na Letenské pláni v Praze.
Poslední své výtvory prezentovala Zaha Hadid ve svém „létajícím blobu“. Ve svém proto, že tento objekt sama navrhla. Je mobilní a „přistál“ již v několika světových metropolích jako stánek umění. Po skončení výstavy zůstane po dobu několika let k dispozici Institutu arabského světa na nábřeží Seiny v Paříži.
Zaha Hadid se narodila v roce 1950 v Bagdádu, studovala matematiku a žije v Londýně, kde absolvovala studium architektury. Studium matematiky jí umožnilo osvojit si nejnovější architektonický styl – parametrismus. Tento styl má kořeny v digitální animační technice, která umožňuje hledání optimálních řešení. Použití animace, simulace a parametrického modelování pro výběr nejlepší a nejbezpečnější technologie je obzvláště důležité pro výškové budovy.
Nile Tower v Cairo (Egypt), Centrální banka v Bagdádu (Irák), Obchodní centrum v Beijingu (Čína), Sophira Tower v Rabatu (Maroko), Živopisnaja věž v Moskvě, Londýnské aqua centrum pro olympijské hry 2012 - to jsou některé její poslední architektonické návrhy, které prezentovala pomocí modelů, videa a fotografií.
Její architektonický styl vyniká ladností tvarů, plynulostí křivek a zvláštním řešením plášťů domů připomínajícím biologické struktury v přírodě (mřížkování).
Za zmínku stojí zejména projekt rozsáhlého obchodního centra v Beijingu v Číně, pro který Zaha Hadid vytvořila 80 variant na výběr typického výškového domu. Záznam z prezentace projektu studia Zaha Hadid Architects zde.
První dáma světové architektury vyhrála též soutěž na obytnou a administrativní zónu v Bratislavě. Výstavba začne v roce 2012 pod taktovkou Penta Investments. Hlavní architekt Bratislavy Štefan Šlachta kdesi prohlásil: „Je to projekt, který přináší do Bratislavy světově proslulé jméno a přesouvá ji na přední stránky mezinárodních architektonických magazínů."
Škoda. Kaplického blob nás mohl ve světě architektury také proslavit - ale to je věc názoru.
