Článek
Křížová cesta byla vybudována v jižní části největšího lesního prostoru Ostravy v Bělském lese u kapličky a studánky. Cesta byla vybudována Ostravskými městskými lesy a zelení a díky finančnímu příspěvku magistrátu města Ostravy. Projekt by se nepodařilo zrealizovat bez osobního nadšení a invence jednotlivců při jeho vzniku.
Na trase o délce 450 metrů tak vznikla Křížová cesta se čtrnácti zastaveními. Výsledkem je originální, jedinečné dílo. Podle ředitele Vladimíra Blahuty by realizace nebyla možná bez přispění dárců z řad fyzických i právnických osob z celého regionu. Každé zastavení nese jméno svého dárce, aby se veřejnost dozvěděla, kdo věnoval 20 tisíc korun na jeho výrobu.
Na počátku byl nápad, který spojil pár nadšenců - Františka Staňka, který se inspiroval křížovými cestami na jiných místech Moravy a ve Slezsku, Vladimíra Blahutu a Karla Burdu, který přinesl výtvarné nápady.
„Dlouhé roky jsem spolupracoval s Karlem Burdou na Slezskoostravském hradě. Ten potom přišel s myšlenkou čtrnácti zastavení Křížové cesty, které jsou umístěny zde v Bělském lese. Své návrhy přenesl na papír a já jsem je potom vytvořil. Každou figuru zastavení jsem vyráběl individuálně, tedy nedokážu říct přesně jak dlouho. Některá trvala delší dobu, jiná kratší. Vytvořil jsem základní desky a pak jsme na ně navařili předem vyrobené figury a nápisy, které pak vytvořily reliéfy s názvy jednotlivých zastavení,” vysvětlil technologii výroby čtrnácti zastavení Křížové cesty David Sekula, umělecký kovář z Benkovic
Křížovou cestu ukončil monumentální kříž výšky šesti metrů a šířky tří metrů, kterému za přítomnosti mnoha diváků požehnal Bohuslav Novák.
Zatímco čtrnáct zastavení je vyrobeno z modřínového dřeva, je kříž vyroben z dřeva smrkového. „Výběr padl na smrkové dřevo, nejen proto, že vypadá hezky, ale je podstatně lehčí než dub, takže manipulace s ním byla snazší. Na výrobě kříže se podíleli stolaři ze Šilheřovic společně s našimi stolaři ze stolárny ve Staré Bělé. Nejnáročnější potom byla přeprava a instalace tunového kříže,” dodal Vladimír Blahuta.
„Město Ostrava už má připraven záměr revitalizace kapličky a jejího okolí. Starobělské Lurdy by se tak v budoucnu mohly stát důstojným místem, kde se lidé budou po celý rok setkávat, odpočívat, meditovat a užívat krásné přírody Bělského lesa,” informovala náměstkyně primátora města Ostravy Kateřina Šebestová, mající v gesci otázky životního prostředí.
