Článek
Na záhonech v ostravské zoologické zahradě rostou nízké byliny, které jsou známy tím, že jejich květy lze vidět i v době kdy leží sníh a panuje tuhý mráz. Nazývají se čemeřice a jejich vědecké pojmenování Helleborus pochází z řeckého helle boros. Existuje 20 druhů těchto zajímavých a časně kvetoucích trvalek z čeledi pryskyřníkovitých a také mnoho prošlechtěných kultivarů.
„S výjimkou dvou druhů jsou původním domovem všech čemeřic Alpy a východní Evropa, postupně se ale rozšířily po celém kontinentu. Vysazují se samostatně nebo do záhonů a skalek s jinými rostlinami nízkého vzrůstu. Nejlépe se jim daří v humózních a propustných půdách a nevadí jim krátkodobé sucho. Rostou pomalu a vykvétají během zimy nebo časného jara až čtvrtým rokem po vysemenění. Jejich krásné a velké květy s pravidelně uspořádanými kališními lístky a výraznými střapatými středy pestíků zdobí už po staletí nejen zámecké zahrady a parky, ale i venkovské zahrádky," informovala mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.
Čemeřice bývala oblíbenou a účinnou rostlinou kořenářek, kterým pro jejich tehdy nepochopené schopnosti mnozí přezdívali čarodějnice. Ze sušených bylin vyráběly mastio a odvary nejen pro lidi, ale i pro domácí zvířata, hlavně dobytek. Používala se proti vším, parazitům, léčila i kožní nemoci, také svrab. Přezdívalo „květina čarodějnic“.
Čemeřice se v současnosti jako léčivka nepoužívá. Rostlina, zejména pak semena a oddenek obsahují velice nebezpečné pomalu vstřebatelné jedy.