Článek
„Společnost OZO Ostrava, která tuto službu v jiných obcích v zimních měsících standardně neposkytuje, tak už při zavádění BIO popelnic vyšla vstříc požadavkům města,“ objasňuje Vladimíra Karasová ze společnosti OZO Ostrava.
Ostrava zavedla bezplatné přistavení jedné BIO popelnice o objemu 240 litrů k trvale obydleným rodinným domům se zahrádkou a pravidelný svoz biologicky rozložitelného odpadu rostlinného původu v roce 2016. Kromě kapacity byla stanovena i četnost svozu BIO popelnic.
Pokud někomu kapacita nádoby na zeleň nestačí, má možnost zbylý bioodpad odevzdat bezplatně ve sběrných dvorech, nebo si objednat placenou službu a OZO mu přistaví další nádoby na zeleň podle jeho potřeby.
Zájem Ostravanů o zmíněnou službu vzrůstá. „V srpnu 2016 bylo ve městě rozmístěno 10 126 BIO popelnic. Dnes už jich tu obsluhujeme přes 13 tisíc. Nejvíce hnědých nádob je přitom rozmístěno ve Slezské Ostravě, v listopadu 2017 jich bylo 2208. Je to logické, protože tento ostravský obvod je nejrozlehlejší a zástavbu tvoří převážně rodinné domy se zahradami,“ konstatuje Vladimíra Karasová a dodává, že zatímco v roce 2016 bylo z BIO popelnic v Ostravě svezeno 5592 tun zeleně, jen za prvních deset měsíců letošního roku šlo už o 7086 tun.
„Na nárůstu se podílí skutečnost, že BIO popelnice byly loni zaváděny až kolem poloviny roku, i to, že nádob na zeleň v Ostravě přibývá. Množství svezené zeleně však ovlivňují i další faktory, například počasí. V suchých létech je trávy méně,“ naznačuje další osud bioodpadů svážených do kompostárny OZO v Hrušově.
Tady je z nich vyráběn kompost Kompozo a z něj pak smícháním se zeminou další výrobek – zeminový substrát. Oba výrobky jsou prodávány jak firmám, tak občanům, a to buď ve velkém přímo v kompostárně, nebo ve všech ostravských sběrných dvorech balené v pytlích. O obojí je zájem – v roce 2016 OZO prodalo 562 tun kompostu a 2986 tun zeminového substrátu, do konce letošního listopadu 495 tun kompostu a 3255 tun substrátu.
Pro svoz odpadu z BIO popelnic používá OZO Ostrava svozová vozidla s rotačním systémem stlačování odpadu, tzv. rotopressy, doplněné o záchyt tekutiny obsažené v zeleném odpadu. Ta by totiž mohla při nakládce a transportu znečišťovat vozovku.
„Abychom zvládli svoz bioodpadu vykonávat v náležitém rozsahu i kvalitě, rozšířilo OZO v uplynulých dvou letech svůj vozový park o čtyři zmíněná vozidla,“ doplňuje Vladimíra Karasová a připomíná, že OZO Ostrava službu svozu bioodpadu nabízí i dalším obcím ve své svozové oblasti.
„Loni jsme mimo ostravský obecní systém svezli přes 1500 tun zeleně,“ upřesňuje s tím, že některé obce mají tuto službu zavedenu do svého obecního systému podobně jako Ostrava, jiné nechávají na občanech, zda si tuto službu připlatí. Placenou službu pravidelného svozu zeleně si ostatně může u OZO Ostrava objednat kdokoli ze svozové oblasti – občan i firma.