Článek
Z křesťanského hlediska mají Velikonoce mimořádný význam, z Ježíšova zmrtvýchvstání totiž vzešla sama podstata víry.
„V čase jarních židovských svátků Pesach přišel Ježíš se skupinou učedníků do Jeruzaléma, byl zajat a odsouzen k smrti. Vynesl svůj kříž na horu za městem zvanou Golgota, kde byl ukřižován. Jeho stoupenci sňali mrtvé tělo z kříže a uložili je do hrobu. Ježíš zázračně vstal z mrtvých a dal vědět, že bude žít na věky,“ připomněla křesťanské poselství svátků Mária Kudelová, etnografka Vlastivědného muzea v Šumperku.
Velikonoce spadají do doby jarní rovnodennosti, kdy v našich zeměpisných šířkách začíná vegetační cyklus. Ve všech společenstvích, která obdělávala půdu, vycházely jarní oslavy z kultu matky země, obnovy a pokračování života.
Neděle po prvním jarním úplňku
„Některé zvyky, nesoucí známky prosperitní a přírodní magie, nesplynuly s křesťanským obrazem oslav. Konají se před Velikonocemi nebo po Božím hodu na závěr křesťanského svátku,“ uvedla etnografka.
Velikonoce nejsou určeny pevným datem, ale měsíčními fázemi. Boží hod se slaví v neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoční svátky mohou být v rozmezí od 22. března do 25. dubna.