Článek
Odborníci z katedry antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni provádějí už druhým rokem terénní výzkum v obci Lesná na Tachovsku. Zaměřují se zejména na historii obce ve 20. století a na to, jak se události jako odsun sudetských Němců nebo železná opona promítly do zdejší krajiny. Výsledky výzkumu představí badatelé na několika výstavách a odborných konferencích.
"Nejdůležitější bylo seznámit se s veřejně činnými lidmi v oblasti, kteří nás nasměrovali dále. Kontaktovali jsme proto starostu obce, současnou ředitelku i bývalého ředitele místní školy a bývalou kronikářku obce. Ti nás seznámili s někdejšími hajnými a polesnými a dál už jsme se postupně snažili sblížit se zbytkem obce. Aby byl výzkum opravdu komplexní, pracujeme i s nejrůznější literaturou a archivními prameny," uvedla členka výzkumného týmu Gabriela Fatková.
Badatelé se rozhodli zapojit do výzkumu i děti. "Zajímalo nás, která místa znají a využívají, kam chodí rády a jak tato místa vidí. Pro tyto účely jsme s dětmi udělali malý fotoprojekt, kdy děti samy fotoaparátem zachycovaly, co je pro ně v obci a v okolní krajině důležité, a pak nám o tom vyprávěly," doplnila Fatková.
Část antropologického výzkumu se týká pomístních názvů, které jsou cennou zásobárnou informací o dějinách krajiny a lidech, kteří v ní žijí.
"Například někde v minulosti vyhořel les. Dnes už to místo nepoznáme, les se obnovil, ale místní mu budou stále říkat Spáleniště, a tato událost tak zůstane v kolektivní paměti lidí zachována. Když se podíváme na to, jakou expertní znalostí krajiny Lesenští disponují, jen těžko uvěříme často omílanému stereotypu o vykořeněném pohraničí," uzavřela Fatková.
Výzkum v Lesné je součástí širšího projektu zaměřeného na výzkum městské a venkovské krajiny v západních Čechách pod názvem Sídelní a krajinný prostor jako odraz kulturního dědictví a paměti národa, který v rámci programu NAKI financovaného Ministerstvem kultury realizuje Katedra antropologie.