V ladovských variacích Roháč zachycuje stinné i veselé stránky života v letech 1948 až 1989

V cyklu Ladění Rusic Roháč reflektuje dramatické události, které zanechaly stopy na duši českého národa, i každodenní dění za totality. Výstava je k vidění do 3. července.

„Nezpracovávám pouze vlastní zážitky, ale také příhody, o nichž se běžně mluvilo. Dějinné události ovlivnily osudy mnoha lidí a trvale uvízly v kolektivní paměti, odkud jsem je převzal a zpracoval po svém,“ objasnil Roháč.

K zachyceným výsekům dějin, kterým výtvarník narozený v roce 1966 nemohl být osobně přítomen, patří scéna odjezdu milicionářů do Prahy v únoru 1948 nebo zatýkání sedláka označeného za kulaka.

Také na invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nemá vlastní vzpomínky, přesto se v jeho cyklu objevil obraz zpodobňující příjezd okupantů na náves.

Roháč ovšem nehodlal být pouze kritický či dokonce satirický, jeho ohlédnutí se nese spíše v lehce nostalgickém stylu, který podtrhuje také to, že se tentokrát opřel o výtvarný rukopis Josefa Lady.

„Inspiroval mě Ladův obrázek zachycující příjezd traktoru na náves. Když jsem ho viděl, přemýšlel jsem o tom, jak by Lada tvořil, kdyby prožil čtyřicet let socialismu a industrializace vesnice,“ prozradil Roháč a dodal, že slavného rodáka z Hrusic považuje za svůj vzor. „Je mi blízký svým smyslem pro humor, líbí se mi především drsně satirická poloha jeho tvorby,“ tvrdí výtvarník, jenž dal vzniknout svérázným ladovským variacím.

Ladovy Hrusice jsou v Roháčových pracích nahrazeny ošuntělými Rusicemi. Ohlížení do minulosti koncipoval jako „ladění“ v toku času, díky němuž dokáže v duši vyvolat obrázky z dob, kdy mnohým lidem nebylo právě lehce. „Chci, aby tato ohlédnutí byla laskavá, a proto si s pokorou nasazuji ladovské brýle,“ uvádí Roháč.

Byl by prý rád, kdyby jeho obrazy pomohly divákům vyvolat vzpomínky na všechno hezké, co život přináší, byť by kolem zrovna panovaly těžké časy a cesty duněly pod pásy tanků okupačních armád.

Z dávných dob se mu vybavují především oslavy prvního máje, nácviky spartakiád i to, jak se na návsi přetřásaly normalizační televizní seriály. Všechny tyto motivy se objevují ve vystavených pracích.

Nezvyklou variací ladovského stylu je zpodobnění dobových aut, při jejichž zachycení Roháč dbal na faktickou přesnost detailů. „Lada se ve svém díle technice příliš nevěnuje. Vymoženosti moderní doby nejspíš neměl v lásce,“ soudí Roháč.

On sám je na rozdíl od svého uměleckého vzoru fandou historických vozů, které zaujímají významné místo i v jeho výtvarném díle. Všechny automobily v cyklu Ladění Rusic jsou autentické a do nejmenších podrobností odpovídají realitě.

Výtvarník, spisovatel a nakladatel Václav Roháč dosud ilustroval více než dvě desítky knih a věnuje se také volné tvorbě. Je známý především jako ilustrátor populární dětské edice Děsné české dějiny, podpořil i řadu neziskových a humanitárních projektů.