Článek
Jana Brejchová, Vlastimil Brodský, Iva Janžurová, František Peterka, Regina Rázlová a Josef Bláha - to je šestice hlavních hrdinů, kterým pak ještě v příběhu o hledání toho pravého či té pravé "přihrávají" takoví hráči jako Vladimír Menšík, Stella Zázvorková, Jiří Lír, Božena Böhmová, František Filipovský, Eva Jiroušková nebo Darja Hajská.
A všichni mají co hrát, přičemž každou situaci korunuje nějaká ta hláška ("Vždycky máš hlad, když já chci prožít něco krásnýho!", "Ale ten tón, ten tón! Šíleně mě bolí hlava!", "Vy jste maniak!“ – "Snad.", "Paní Martičko, je tohleto zelená?! To je zelenkavá!").
I když je snímek Hodíme se k sobě, miláčku...? starý čtyřicet let a problém se sháněním kroužků na záclony je už dávno pasé, na autorský film Petra Schulhoffa (1922 - 1986) se dá dívat i dnes. To ostatně tvrdí i kritici, kteří pokládají právě tento film k jeho nejzdařilejším komediím.
Snímek je prvním v řadě, kdy si Iva Janžurová a František Peterka zahráli prvně partnerskou dvojici (poté je režisér Peter Schulhoff obsadil ještě do dvou filmů). Nezapomenutelná je zejména jejich divoká hádka, kterou způsobila barva potahu do zatím ještě nekoupeného auta a které přihlíží překvapená Marta (Jana Brejchová). Peterkův Kája a jeho manželské souboje s temperamentní dryáčnicí Alenkou v podání Ivy Janžurové patří ostatně k nejzábavnějším momentům filmu.
Film je také první v řadě, kdy se Petr Schulhoff začal věnovat tzv. satirickým komediím. V 70. letech jich natočil ještě několik (Zítra to roztočíme, drahoušku...!, Já to tedy beru, šéfe...!, Já už budu hodný, dědečku!, Co je doma, to se počítá, pánové..., Příště budeme chytřejší, staroušku!).
V 60. letech se totiž věnoval zcela jinému žánru, a to krimifilmu. V té době natočil i sérii detektivek, kterými procházel Rudolf Hrušínský v postavě kriminalisty Kalaše (Vrah skrývá tvář, Po stopách krve, Diagnóza smrti).