Článek
Odhalení busty Luďka Eliáše předcházely projekce dokumentu Petra Lokaje Osud číslo A 2026 a dokumentu Petry Všelichové Vzkaz Luďka Eliáše o životě tohoto výjimečného muže. Po odhalení busty následovala repríza inscenace Zapomenuté světlo.
Bustu, jejímž autorem je ostravský výtvarník Dalibor Nytra, odhalily děti Luďka Eliáše, za přítomnosti hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka, ostravského zastupitele Zbyňka Pražáka a dalších významných hostů. Slavnostní událost moderoval herec Národního divadla moravskoslezského Vladimír Polák.
„Luděk Eliáš byl významným umělcem, ale také člověkem, který je symbolem boje za svobodu. Jeho zkušenosti z koncentračního tábora, z pochodu smrti, ale i s důsledků, které musel snést po srpnu 1968, kdy se podílel na svobodném pookupačním vysílání televize a rozhlasu, jsou neuvěřitelné. Jsem rád, že jsem mu letos v květnu mohl udělit titul Osobnost Moravskoslezského kraje. Je to člověk, který si podobné pocty zaslouží,” řekl před odhalením busty hejtman Ivo Vondrák.
K Luďkovi Eliášovi se vyjádřili jeho umělečtí souputníci Marie Viková, Norbert Lichý, Vladimír Polák a další.
„S panem Eliášem se dobře povídalo a myslím, že můžu říct, že jsme byli - snad - i kamarádi. Udělal hodně jak pro tohle divadlo, tak pro ostravský rozhlas. Ke stáří chodil ještě besedovat o holocaustu se studenty. Schází mi rozhovory s ním. Byl to velmi, velmi moudrý muž,” vzpomínal Norbert Lichý, herec DPB.
Luděk Eliáš (23. července 1923 - 10. července 2018) herec Divadla Petra Bezruče, režisér a publicista. Původem ze Slaného. Za německé okupace nemohl dokončit studia na gymnáziu a kvůli židovskému původu byl v únoru 1942 deportován do ghetta v Terezíně. Odtud do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, později do Sachsenhausenu. Přežil koncentrační tábory, letecké nálety i pochod smrti.
Po skončení druhé světové války se naplno oddal divadlu, které začal hrát v Terezíně. Bezprostředně po válce získal angažmá na oblastních scénách ve Slaném, Písku a Českých Budějovicích. V roce 1956 zakotvil natrvalo v Ostravě.
Luděk Eliáš patřil ke kmenovým hercům a režisérům Divadla Petra Bezruče. Profesně působil i v rozhlase jako moderátor a šéfredaktor. V srpnu 1968 se podílel na svobodném pookupačním vysílání Českého rozhlasu Ostrava.
Získal cenu Jaroslava Šavrdy za svědectví o totalitě, kterou uděluje občanské sdružení PANT u příležitosti Dne lidských práv, rotariánské ocenění Paul Harris Fellow, titul ostravský Senior roku a za svou celoživotní práci a významný přínos pro město Ostravu byl jmenován Čestným občanem města Ostravy a Osobností Moravskoslezského kraje.
„Je dobré mít svoje názory, ale není možné z těch názorů udělat jedině možné a ty spravedlivé. Domnívám se, že s právem hájit svoje názory se nese povinnost naslouchat názorům druhých," zaznělo v závěru dokumentu Petry Všelichové Vzkaz Luďka Eliáše.
