Článek
Většinu z řádů obdrželi během své státnické kariéry prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a jeho nástupce Edvard Beneš, který některé získal i jako ministr zahraničí. Byli jimi oceněni jakožto významné osobnosti, ale stejně tak jako reprezentanti československého státu. Sbírka obsahuje téměř padesátku řádů z evropských, ale i z exotických zemí, včetně Dálného či Středního východu.
Některé z řádů obdržel jen jeden z politiků, jinými byli poctěni oba. To je třeba případ francouzského vyznamenání Čestné legie. Zajímavé jsou řády především asijských zemí, do jejichž výtvarného pojetí pronikly některé typické národní prvky – viz Řád bílého slona ze Siamu, který v roce 1935 obdržel E. Beneš i T. G. Masaryk. Poetické kouzlo má zase Řád blahodárných oblak pocházející z Číny, který Beneš obdržel v roce 1947.
Řády po Edvardu Benešovi byly součástí odkazu, který vojenskému muzeu krátce po manželově smrti v roce 1948 věnovala jeho manželka, Hana Benešová. Ty masarykovské byly získány v šedesátých letech 20. století, kdy byly do VHÚ převedeny z jiných muzejních institucí. V totalitních dobách nemohly být veřejnosti představeny, po roce 1989 se však staly nedílnou součástí expozice Vojenského historického ústavu Praha, resp. expozice v Armádním muzeu Žižkov.
Kolekce byla doplněna také o nejvyšší československé státní vyznamenání, Řád Bílého lva. Jde o jediný dochovaný kompletní soubor tohoto řádu, který představuje řád v podobě založené zákonem v roce 1922 a používanou až do změny státní symboliky v roce 1960. Také standarta prezidenta Československé republiky, která visí nad vitrínami s řády, odpovídá typu, jenž byl používán v letech 1920-60.
Vitríny s řády jsou součástí stálé expozice, která je umístěna ve třech rozsáhlých sálech a v horním foyer muzea. Expozice zachycuje období od roku 1914 až do roku 1945 a také perzekuci příslušníků čs. armády po únorovém převratu v roce 1948.
Muzeum je otevřeno každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
