Článek
Podoba města Ústí nad Orlicí se v posledních letech tak rychle mění, že i pamětníci starší doby často obtížně vzpomínají, jak to vlastně na určitých místech dříve vypadalo, a vítají každou připomínku zašlých časů.
Městské muzeum v Ústí nad Orlicí na pomoc osvěžení paměti místních obyvatel otevřelo výstavu 123 fotografií zachycujících podobu města v první polovině 20. století pod názvem Foto Slezák.
Autorem vystavených snímků je fotograf František Slezák, který se po skončení 1. světové války vrátil do Ústí nad Orlicí, kde jako fotograf začínal. S radostí opustil práci vojenského rentgentechnika, jehož pracovní náplní bylo rentgenování střepin, projektilů a zlomení kostí uvnitř lidského těla, a začíná zajišťovat příjemnější fotografické práce.
V roce 1925 si postavil domek s moderním ateliérem, kde díky zavedené elektřině mohl fotografovat i za umělého osvětlení. Tím se podstatně rozšířily možnosti odborné fotografické práce, kdy zajišťuje portrétování, včetně svatebních a divadelních fotografií, kopírování, katalogy výrobků firem, tabla spolků a škol a další požadavky občanů a hlavně vyhledává krajiny pro pohlednice. Toto je dnes nedocenitelným historickým pokladem pro současnost.
Jeho fotografie tak zachycují život v městečku se 7000 obyvateli, 16 továrnami a mnoha místními spolky. Bohatá přehlídka snímků je věrohodným dokladem této doby.
Vedle změn budov ve městě a umístění obchodů je představeno i tehdejší náměstí, vzhled Tiché Orlice, na jejímž toku byla vybudována přírodní plovárna, a most železničního náspu a jeho okolí, který dnes již neexistuje, vzhled bývalého nádraží s topoly lemujícími silnici do Kerhartic a bývalé místo písečníku, který dnes již připomíná jen název ulice - přibližně na tomto místě stojí Domov důchodců.
Na snímcích je i bohatá dokumentace Hylvát, Kerhartic a krajinného okolí města. Je zde zachycen pohled na město z Kubincova kopce a z Andrlova chlumu v jeho tehdejší podobě. Prakticky není skutečných pamětníků původního odpočinkového místa zvaného Paraple, které není již na holé pláni, ale ukryto mezi mohutnými smrky.
Tato možnost seznámení s minulostí je zásluhou Františka Slezáka, kterému osud v době života nepřinesl zasloužené ocenění práce. V roce 1950 povinně předal svůj fotografický závod Komunálnímu podniku, kde ještě pracoval pět let do odchodu do důchodu. Poté většinu svých fotografií předal státnímu archivu a věnoval se svému koníčku - filatelii. V roce 1968 zemřel ve věku 78 let.
Samotné otevření výstavy vyvolalo velký zájem, a proto se její konání prodlužuje až do 17. dubna. Návštěvní dny jsou od úterý do pátku od 9.00 do 17.00 hodin s přestávkou od 10.30 do 12.30 hodin, v sobotu, neděli a svátek od 13.30 do 17.00 hodin.
