Článek
Je neděle 23. února, krátce před jedenáctou hodinou večerní. Letošní zima je nadprůměrně mrazivá. Ani ten večer tomu není jinak - venku je -28 stupňů Celsia.
Po několikaměsíčním solárním klidu tady nedávno byly dvě polární záře, a proto pravidelně sleduji sluneční aktivitu. Pro dnešní den je šance k vidění polární záře takřka nulová. O to víc mě překvapuje zpráva od známého, který mi tvrdil, že jeho kamarád viděl ve městě polární záři a že ji viděl poprvé v životě. Samozřejmě se mi tomu nechce ani trochu věřit, ale i přes to se jdu pro jistotu podívat ven před dům.
Otevřu dveře a přímo z pouličního osvětlení stoupají do nebe silné kolmé světelné sloupy. Čím více se rozkoukávám, tím víc jich vidím. Jsou všude okolo...
Už teď je mi jasné, že to není žádná polární záře, ale něco o moc vzácnějšího a ojedinělejšího. Jedná se o takzvané "světelné sloupy".
Tento vzácný optický úkaz se vyskytuje v několika podobách. Světelné sloupy můžete zahlédnout při určité mínusové teplotě a vlhkosti vzduchu například nad sluncem, v noci nad měsícem a při velmi nízkých teplotách také nízko nad zemí, jak reflektují nad umělým osvětlením.
Na první pohled se může zdát, že stojíte v jakési mlze. Když se však podíváte detailněji, uvidíte ve vzduchu poletovat miniaturní krystalky ledu podobné malým neúplným sněhovým vločkám padajícím pozvolna k zemi. Ty pak odrážejí například pouliční osvětlení a svítí kolmo do noční oblohy, kde se pozvolna vytrácí.
Konkrétně v Banffu byl tento vzácný optický jev k vidění přibližně dvě hodiny, než se krystalová mlha zcela ztratila. Během této doby se daly podivné světelné sloupy pozorovat prakticky z každého místa ve městě a okolo něho.
Každé světlo ve městě vytvářelo svůj vlastní světelný sloup. Většina z nich byla bílá, některé byly oranžové, semafory z křižovatek odrážely světelné sloupy zbarvené do červena a zelena podle toho, jak zrovna svítily, a nejsilnější namodralé světlo vycházelo z hodinové věže v centru.
Fotím, co to jde, když z údolí v lesích začne houkat přijíždějící nákladní vlak. Otočím se a i přes to, že vlak není v lesích vůbec vidět, přesně vím, kde je jeho začátek. Čelní reflektory odrážejí masivní světelný kužel přímo do nebe a ten se spolu s vlakem pomalu pohybuje údolím směrem k Banffu. Také auta nejsou vidět ani slyšet, jen vidíte, jak světelné sloupy s nimi po dálnici okolo projíždějí. Trochu mi to připomíná loutky na šňůrkách.
Světelné sloupy skutečně mohou připomínat polární záři. Na rozdíl od ní se však nevlní ani nepulzují, pouze mění intenzitu světla v závislosti na přicházející a odcházející hustotě krystalové mlhy. Také barva světel je jiná. Polární záře je nejčastěji viděna ve všech odstínech zelené, modrofialové, vínové až červené. Nejpodstatnější rozdíl je ale ten, že polární záře svítí z nebe dolů a světelné sloupy od země nahoru.
Fotografie polárních září, světelných sloupů a přírody všeobecně můžete také vidět na foto profilu Pavel Hájek Photography.