Článek
Do nadmořské výšky 737 metrů se zvedá kopec Na Doubku, který poskytuje překrásný výhled na celé údolí kolem Strašína, umocněný Kašperskou vrchovinou.
Zajímavé ohraničení
Kopec tvoří výraznou dominantu. Prudce se zvedá od okraje vesnice a působí jako její ochránce. Je zajímavé, že část vrchu, odkud je skutečně impozantní výhled na celé údolí, je ohraničeno jakousi prudkou mezí tvořenou kameny a stromy.
Při pohledu na leteckou mapu bude na vás toto ohraničení působit jako pravidelný čtverec. Dojem, že by klidně mohlo jít o pozůstatek hodně starého vymezení významného místa, třeba z dob pravěku, se tak ještě umocňuje.
Zavalená chodba nebo jeskyně?
Tím však naše pátrání na tomto kopci zdaleka nekončí. Když se vydáme z tohoto místa ještě výše, směrem k vrcholu, narazíme na podivná kamenná a skalní uskupení.
V jednom místě, těžko přístupném a dobře ukrytém, se skála otvírá a připomíná zavalený vstup do jeskyně nebo podzemní chodby. Samozřejmě se nabízí otázka, kdo, kdy a proč znepřístupnil tuto část vrchu? Rozhodně stojí za zmínku, že staré pověsti ze zdejšího kraje mnohokráte zmiňují nejrůznější tajné chodby.
Akropole a vztyčené kameny
Na samotném vrcholu kopce je nápadně vyvýšené místo, na němž nechybí zajímavě rozmístěné kameny. Při troše fantazie snadno nabudeme pocitu, že jejich uspořádání připomíná kruh. Kdyby v okolí akropole nebyly vzrostlé stromy, poskytovalo by toto místo fascinující výhled na Šumavu.
Necelých 200 metrů východním směrem se nachází nenápadný lesní výběžek. Na jeho konci jsou usazeny dva kameny, připomínající menhiry. Jde o novodobou záležitost nebo pozůstatek činnosti našich pravěkých předků?
Se zajímavým postřehem přichází Anna Bauerová v knize Zlatý věk Keltů v Čechách: „Úcta prokazovaná kamenům se totiž v dávných dobách dědila. V časech do neurčita vzdálených je kdosi vyhledal a třeba i upravil, někdy přemístil a osadil – a pak se už náboženský obdiv setrvale přenášel z jedné kultury do druhé, a to až dosti dlouho do středověku. Uctívání kamenů mělo pevné kořeny, středověká církevní a světská moc je vyvracela nesnadno.“
Jaký je význam kamenů?
Je možné, že oba vztyčené kameny mají určitý význam. Pokud tyto dva „menhiry“ spojíme pomyslnou přímkou, kterou protáhneme severozápadním směrem, narazíme na Sedlo, kde měli Keltové své opevněné hradiště.
Opačný směr nás zavede do tajemné lokality Rúždí, kde se nachází podivný kámen, připomínající kovadlinu. Podle některých badatelů, zde mohly probíhat pohanské obřady, jejichž součástí byly i lidské oběti.
Nebo je snad podstatná linie mezi kameny, která by nás nasměrovala k menhiru, zvaném Sluneční kámen, který je poblíž vesničky Zuklín? A při dalším protažení k Měsíčnímu kameni na Javorníku?
Spolehlivou odpověď asi těžko nalezneme a vrch Na Doubku bude nadále ukrývat svá tajemství. A možná je to tak dobře.
