Ukrývá Křížový vrch na jižním Plzeňsku odkaz Keltů?

Křížový vrch se svou nadmořskou výškou „pouhých“ 487 metrů je skutečnou dominantou zdejší oblasti, jakýmsi středem, který umožňuje výhled nejen na nejbližší okolí, zahrnující Stod, Plzeň, Chotěšov, ale také na Šumavu a Český les. Je nepravděpodobné, že by tak významný bod unikl pozornosti lidí v době předkřesťanské.

„Dávná minulost je zvláštní a staví Křížový vrch do určité paralely s Řípem. To, co podle pověsti proběhlo tam, se ovšem zde stalo dříve, asi v roce 800 před Kristem. Je to zajímavé proto, že jde o počátek doby halštatské, považovaný za dobu příchodu Keltů do Čech… Na Křížovém vrchu došlo patrně tehdy k významné pozitivní události za účasti většího počtu lidí, kteří přišli zdaleka, hledajíce nová sídla. Bylo to jakési kultovní zasvěcení, směřované k Matce Zemi,” uvedl psychotronik Pavel Kozák v knize Tajemná místa Plzeňska.

Kopec původně nesl název Vrabina. Od roku 1739 na vrchu stával kříž s tělem Krista v životní velikosti, který dal vyrobit Jan Václav Eberle. Dne 27. srpna 1746 zde mělo dojít k zvláštnímu ukázu.

„Za přítomnosti mnoha lidí se kříž, který zde stával, náhle obrátil. Tuto skutečnost potvrdil písemně c. k. pošmistr ze Stoda, který byl pobožnosti přítomen,“ dočteme se na informační tabuli.

Tato událost byla zřejmě impulsem pro stavbu kostela, která probíhala v letech 1747-1755 na základě iniciativy chotěšovského probošta Krištofa Schmiedla.

Překvapením bylo, že se při kopání narazilo na staré zdivo, pozůstatky lidských kostí a dalších věci, dokazující lidské osídlení. Komu kosti patřily, kdy a proč sem byly umístěny, asi již nezjistíme. Každopádně svědčí o tom, že místo neuniklo pozornosti a bylo lidmi využíváno.

Na vrch přicházela procesí a byl zde dokonce postaven hostinec, který sloužil i jako noclehárna.

„Historie kostelíku však byla velice krátká, neboť s vládou císaře Josefa II., kdy bylo v rakouské říši zrušeno přes 700 opatství a klášterů, se chotěšovský klášter dostal na pomyslnou černou listinu a s ním i kostelík na Křížovém vrchu, který byl zbourán. Kámen a zdivo si místní obyvatelé rozebrali na stavbu svých domů. Na místě byl ponechán jediný pilíř, který býval od zbožných poutníků ověšen obrázky,“ uvádí se na stránkách www.rozhledny.webzdarma.cz.

V roce 1859 bylo započato se stavbou nového kostela, který byl vysvěcen v roce 1862. Později poutníky a návštěvníky doprovázela na vrch křížová cesta od plzeňského sochaře Galganiho. Ta se bohužel do dnešního dne nezachovala.

O strategické poloze Křížového vrchu svědčí i zájem armády, která na něj v roce 1967 umístila zařízení protivzdušné obrany. Kostel sloužil jako ubikace pro vojáky a věž, postavená v roce 1931, jako pozorovatelna.

A pokud se budete pozorně rozhlížet, jistě objevíte i podzemní bunkr, sloužící vojákům v případě nebezpečí.