Článek
Jen pár kilometrů za městem Protivín se nachází v prostoru kolem obcí Krč a Nová Ves u Protivína soustava deseti rybníků, tvořících od roku 1985 cennou přírodní památku Zelendárky. Bizarní názvy jako zmíněný Uchcánek a Zukáček doplňují místopisně a méně dvojsmyslně pojmenované rybníky - Starý u Nové Vsi, Starý a Nový u Krče, Mlýnský u Krče, Kolářů u Nové Vsi, na Rejčavých, nebo živočichopisné Čejka a Skopec.
Zastávky naučné stezky Zelendárky nejsou samoúčelné, mají vztah ke krajině, historii dávné i blízké, stejně jako k pověstem a legendám. Najdeme zde například starý hraniční mezník s erbem Schwarzenbergů, kamenný most, který tvořil součást bývalé Landstrasse pro formanské vozy, baštu u rybníka Rabiňka, na které se roku 1849 narodila matka spisovatele Jaroslava Haška, nebo statek U Říhů, kde Karel Kachyňa natáčel Duhovou kuličku.
Pověst pak připomíná například zastávka Záviše z Falkštejna - postavy to skutečné, která zde měla roku 1290 odpočívat s družinou Mikuláše z Opavy varovnou cestou kolem hradů, která skončila jeho popravou pod Hlubokou.
Další vzpomínka je věnována pro tento kus jihu Čech významné osobě a rodu Jana Zelendara z Prošovic, příteli Jakuba Krčína (jeho dcera Kateřina Zelendarová byla i od roku 1558 druhou manželkou Krčínovou, s kterou zplodil šest dcer). Historicky doložené události, jako přepadení loupežníky nebo utonutí dvou nebohých děvčat při stržení vozu povodní nedaleko mlýna, jsou na patřičných místech také připomínány.
Drobným klenotem je pak nenápadný kostel sv. Václava v Krči. Jsou zde k vidění jak gotické fresky ze 14. století, barokní obraz sv. Barbory, barokní oltář s obrazem sv. Mikuláše od Josefa Hellicha, rokokový hlavní oltář s Hellichovým sv. Václavem, nebo ve zdi usazený náhrobní kámen Jiříka Zelendara z roku 1615, syna Janova, který stejně jako otec zanechal významný otisk své práce v rybnících mezi Novou Vsí a Protivínem. Nechybí připomínky časů rýžování zlata a provozu pily a mlýna v Podkrčí.
Zpřístupnění kostela sv. Václava je součástí projektu Otevřené brány kostelů na Písecku, kde je obdobně v letní sezóně možno navštívit dalších 8 kostelů.
Tato krajina, plná rozlehlých pastvin, křížků u cesty a rozáhlých i bezmála se skrývajících vodních ploch, je ideální jak pro cyklistický, tak pěší výlet, vede jen místy mírně zvlněnou krajinou. Zasahuje prakticky takřka k úpatí Píseckých hor - znalí však vědí, že se nejedná o nějaké velehory, ale o lesnaté kopce, kde nejvyšší vrchol Velkého Mehelníku dosahuje 632 m n. m., a jsou stejně jako Zelendárky pro Protivínské oázou klidu pro obyvatele Písku (pojmenování "hory", obdobně jako u Kašperských, nebo té Kutné, souvisí s těžbou cenných kovů, nikoliv s mohutností horských štítů).
Praktická informace - kdo by chtěl postát na hrázi Uchcánka, z nejasných důvodů na mapách v současnosti již anonymního jak hrob neznámého vojína, i prostou dedukcí mu při pohledu na mapu oblasti dojde, že se jedná o prostřední rybník mezi Mlýnským a Starým u Krče, jak potvrdí i místní. Název vychází z nedokonalosti nádrže, která propouští vodu. Více, i o dalších neobvyklých názvech, ZDE.
