Článek
Tvarůžky jsou výchozí surovinou i způsobem výroby natolik spojeny s mlékem a vesnickým životem, že nebude nikdy možné určit, kdy se poprvé objevily na jídelníčku. I nejstarší zprávy z let 1452 a 1583 uvádějí tvarůžky jako běžné jídlo.
Olomoucké trhy a místní obchodníci doplnili název na olomoucké tvarůžky, i když velká většina se vyráběla v okolních obcích jako "selské tvarůžky". Na přelomu 17. a 18. století najdeme v archivech zprávy, potvrzující pevné místo tvarůžků na dobovém jídelníčku. Tvarůžky slavily úspěch i ve světě, velkého ocenění se jim dostalo na Světové výstavě ve Vídni v roce 1872.
"Tvarůžky se vyrábějí od nepaměti podle stejného receptu. Jednotlivé druhy se liší jen přidaným kořením," říká pravnuk zakladatele firmy a dnešní jednatel Karel Hlaváček.
Výroba je dost náročná, netučný tvaroh v potřebné kvalitě je schopno dodávat jen několik mlékáren v republice. Hlavní slovo má při výrobě čistota a dámy, zvané ochutnávačky. Na jejích vytříbených jazýčcích záleží, zda budou tvarůžky takové, jaké mají být. Zkoumají barvu, konzistenci, stupeň prozrání, vůni i chuť. Pokud najdou nějakou chybu, šarže se na pult nedostane.
Přírodní, kyselý, pod mazem zrající sýr - to je odborné potravinářské označení tvarůžku, neboli syrečku. Začátek je u tvarohu, a ne ledajakého. Tvarůžky se vyrábí z netučného tvarohu za pomoci čistých mlékařských kultur a soli. Po dvou týdnech, kdy tvaroh se solí zraje, se semele a tvaruje do koleček, tyčinek, srdíček, špiček a dalších tvarů. A pak už jen zraje. Různá jsou také balení, objednat si můžete i to opravdu luxusní v hodnotě několika set korun.
Loštické tvarůžky znají lidé nejen u nás, ale také na Slovensku, v Rakousku, Německu, Maďarsku, Polsku.