Článek
Cílem velké letní hry Hledání pokladu biskupa Bruna je nabídnout turistům i místním smysluplné zpestření sezóny, ukázat jim v Kroměříži více zajímavých míst a v neposlední řadě připomenout zašlou slávu kroměřížského mincovnictví.
K realizaci ruční ražby je třeba mít vrchní a spodní raznici s negativním obrazem reliéfu, který má být otištěn na hotové minci, a kov, z něhož má být mince vyrobena. Ten býval v mincovně zpracován do podoby tzv. střížků, což jsou prázdné kotoučky připravené k ražbě. Pregéř neboli razič vloží mezi raznice kovový střížek a zkušeným úderem kladiva na něj vyrazí otisky raznice.
V kroměřížském informačním centru si to můžete vyzkoušet a s vyplněnou hrací kartou si zdarma vyrazit vlastní patnáctikrejcar biskupa Lichtensteina, který se v roce 1694 v Kroměříži skutečně razil.
Pomyslné mince i hrací karty jsou k dispozici v Informačním centru, Arcibiskupském zámku, v Květné zahradě, Biskupské mincovně, Muzeu Kroměřížska, v Arcibiskupských zámeckých sklepech, ale také v hotelích Černý Orel, U Zlatého kohouta, La Fresca a Excellent. Ke splnění podmínek hry vám stačí nasbírat osm z celkového počtu deseti razítek.
"Hledání pokladu je inspirováno postavou biskupa Bruna ze Schauenburgu, který byl jednou z nejvýznamnějších osobností 13. století, patřil k rádcům českých králů Václava I. a Přemysla Otakara II. a je považován za zakladatele města Kroměříže,” uvedl historické podrobnosti Pavel Zrna, mluvčí kroměřížské radnice.
Základy skutečné a velmi ceněné tradice ražby mincí v Kroměříži ale položil až kardinál Dietrichstein v roce 1608 a největší věhlas kroměřížské mince získaly za biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Právě on nechal v roce 1665 vybudovat budovu mincovny, která je dnes poslední dochovanou mincovnou na Moravě.
„Část strojů byla poháněna vodou ze sousedního mlýna a na tehdejší dobu progresivní vybavení mincovny zajišťovalo velmi efektivní ražbu. V následujících letech prý dokonce mincovna produkovala větší množství mincí než císařská mincovna ve Vratislavi, což bylo trnem v oku císařskému dvoru, který po celou dobu mincovny usiloval o odejmutí mincovního práva olomouckým biskupům. Biskupské mince se v Kroměříži razily až do roku 1756," dodal Pavel Zrna.