Článek
„Podnětem ke vzniku salonů byla výstava Výtvarní umělci Poličska, kterou v roce 1940 uspořádal Muzejní spolek Palacký v Poličce. Zúčastnili se jí například malíři František Bukáček, Jaroslav Heim a sochaři Jan Černý nebo Jan Lichtág. Všechny spojoval úzký vztah k Poličsku a Vysočině,“ uvedl kurátor výstavy PhDr. David Junek.
„A tak byl první Východočeský umělecký salon v Poličce zahájený a stal se pro Poličku velkou kulturní událostí. Sto patnácti pracemi se zúčastnilo 27 malířů a sochařů. Salony se pak pořádaly každoročně za stále většího zájmu autorů a návštěvníků,“ dodal.
A jak se vlastně Umělecký salon vyvíjel? Počátkem 60. let byl proveden odklon od tradičních krajinářských a realistických projevů směrem k živým proudům moderního umění. Mladí autoři, kteří tehdy vystavovali, jsou dnes již považováni za klasiky českého moderního umění.
V polovině 70. let došlo – ve snaze vyhnout se cenzuře – k nahrazení kolektivního chápání salonů za výstavy věnované jednomu umělci. Salony hledaly svoji tvář při představování tvorby východočeských grafiků, nebo, podobně jako “nultý“ salon, při představování autorů bezprostředně spjatých s Poličkou.
Do aktuálních proudů výtvarného umění zamířil salon v roce 1996 Orbis fictus extractus – nová média v současném umění a v roce 2001 salon Nová média v současném umění. V letech 2004 – 2010 byl salon pořádán jako výběr z absolventských prací Akademie výtvarných umění v Praze a v letech 2011 – 2014 absolventských prací Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.
Vernisáž výstavy proběhne v sobotu 9. září ve 14.00 hodin ve výstavních sálech Městské galerie v radnici, na Palackého náměstí v Poličce. A představen bude výběr děl autorů zastoupených na uplynulých ročnících, tedy v širším rozpětí tradičního krajinářství - například Bukáček, Hanych, Jambor, Síla, Vl. Šindler..., moderní tvorby 60. let jakou jsou Balcar, Borovský, Fremund, Hajn, Malich, Matal... a současné tvorby - Bromová, Herynek, Sion, J. Šindler, Zychová...
Zbyšek Sion
J. V. Síla