Článek
Průzkum Jakubského náměstí, který začal v roce 2001, odkryl obrovské množství hrobů. Některé hroby byly bezprostředně pod povrchem komunikace v hloubce pouze několika centimetrů. Kdo tudy procházel v tomto období, určitě si pamatuje, jak byly postupně odkrývány další vrstvy, které obsahovaly obrovské množství kosterních pozůstatků naších předků v několika vrstvách nad sebou. Důvodem byl nedostatek místa pro pohřbívání.
Nejzajímavějším nálezem bylo objevení původní kostnice, která je z největší části v kryptě pod vlastní budovou kostela. Odhaduje se, že zde byly nalezeny kosterní pozůstatky více než 50 tisíc pohřbených. Kosterní pozůstatky byly částečně rozpadané, ale podstatná část byla velmi dobře zachovaná. Celý prostor kostnice byl vyklizen, rozpadané části byly uloženy na Ústředním hřbitově a zbytek, což je asi jedna třetina nálezu, byla po opravě a rekonstrukci podzemí zpětně uložena do kostnice. Oprava kostnice přišla na 33 miliónů Kč, z toho jednu třetinu hradila ze svých fondů Evropská unie.
V průběhu prací bylo zahájeno jednání o zpřístupnění této historické zvláštnosti pro veřejnost. Podařilo se realizovat velmi zajímavou expozici interiéru kostnice tak, že tento prostor osloví každého, kdo kostnici navštíví, a přitom nepůsobí morbidně. Přispívá k tomu moderní pojetí celé expozice včetně doplňků kovovými plastikami. Kostnice u sv. Jakuba je druhou největší kostnicí v Evropě. Největší kostnice je v Paříži v jejích katakombách, kam byly postupně sváženy kosterní pozůstatky z pařížských hřbitovů při rozšiřování Paříže. Odhaduje se že v katakombách je uloženo až 7 miliónů kosterních pozůstatků.
Veřejnosti je Kostnice u sv. Jakuba zpřístupněna od roku 2012. Vstup do kostnice s kamennými stélami pokrytými reliéfy a sedmimetrovým kovovým křížem od uměleckého kováře Pavla Tasovského je vpravo od vstupu do kostela. Do pískovcového bloku je vytesána latinsky modlitba “Odpočinutí věčné dej jim pane a světlo věčné ať jim svítí“ jako výraz úcty k našim předkům. Jižní strana stěny nese reliéfy pěti svatých spjatých s kostelem sv Jakuba – sv. Mořice, sv. Doroty, sv. Konstantina, sv. Primitiva. Autorem reliéfů je výtvarník Milivoj Husák.
Na počátku prohlídky návštěvníky vítá kovový Charón, který převážel duše mrtvých přes řeku Styx řeku zapomění, autorem díla je Josef Zahradník. Celou prohlídkou provází hudba od brněnského skladatele Miloše Štědroně. Autorem Piety je výtvarník Pavel Hřebíček, sochu sv. Jakuba patrona kostela vytvořil Jaromír Gargulák, plastiku Věčný svit ztvárnil brněnský výtvarník Gary, skleněna plastika kryjící původní schody do krypty nese název Boží tělo je od výtvarnice Magdaleny Říčné, je vytvořena metodou zapékání skla o různém bodu tání skleněných střepů.
Více fotografií naleznete na stránkách o nedaleké obci Popůvky u Brna. Další informace o podzemí je k nalezení na podzemí.brno.cz.
Brněnská kostnice
Slzy od Jana Garguláka