Hlavní obsah

Tajemství zámku Neznašov - kdo byl vrahem hraběte Berchtolda?

Novinky, Petr Hejna
Aktualizováno

Zámek v jihočeském Neznašově je spojen s událostí z roku 1918, kdy po výstřelu byl sekaným olovem smrtelně zraněn tehdejší držitel panství Otakar Prosper Karel Berchtold. Dnes chátrající zámek je objektem pozapomenutým, stejně jako ne až tak dávný, nikdy plně objasněný mord.

Foto: Petr Hejna

soutok a střecha hrobky Berchtoldů

Článek

První písemná zmínka o Neznašově uvádí zde k roku 1407 existující ves. Vznik tvrze je předpokládán později, a to po roce 1540, kdy zde pobýval rod Kořenských z Terešova, kteří krom Neznašova vlastnili například nedaleký Temelín - že zde někdy vyroste jaderný kolos, by si těžko někdo dovedl představit. Ovšem o obé roku 1622 Kořenští přicházejí v konfiskaci, jakožto účastníci stavovského povstání.

Pro přebudování na empírový zámek je pak důležitou postavou c. a k. důlní rada Prosper Berchtold z Uherčic, který obě vsi získal v dražbě po předchozím zadluženém majiteli Karlu Bedřichu Schützemu, ba zakoupil i Stráž nad Nežárkou. Tento nový vlastník zde v období kolem roku 1800 krom zámku zbudoval park a dal vystavět kapli zasvěcenou sv. Janovi Nepomuckému.

Rod Berchtoldů pochází z Tyrolska, k nám se jeho příslušníci dostali po Bílé Hoře. Kolik je pravdy na rodové pověsti, že jeden z raných předků měl být rytířem, který na Moravském poli jako první uštědřil osudnou ránu králi Přemyslu Otakarovi II., je další těžko dokazatelnou událostí.

Hrobka rodu z let 1936 - 1937 se nachází na okraji Neznašova, předtím byli Berchtoldové po smrti ukládáni v blízkém hřbitovním kostele sv. Trojice. Datum vysvěcení 7. 5. roku 1938 nasvědčuje minimálně o loajalitě s Němci, již v minulosti ostatně hraběnka tohoto rodu známá krutostí k Židům v Polici u Třebíče, takže po válce byla poslední držitelka Julie Schnoblingová uvězněna a zámek zestátněn. Po službě armádě se stal z něj dnešní zchátralý objekt.

Jako první (z trojice v hrobce pochovaných) zde spočinul z kostela přenesený Otakar Prosper Karel Berchtold. Ač rodu vznešeného, za choť pojal prostou děvu, řeznickou dcerku z blízkého Týna nad Vltavou.

V květnu roku 1918 spolu s přáteli, umělci Vilémem Trskou a  Františkem Rousem, si vyjeli na lov. Při návratu byl však hrabě zasažen v kočáře ranou, které na druhý den podlehl. Policejní pes zvětřil stopu, vedoucí k hajnému Tomáši Šebestovi, avšak nenašly se důkazy. Teprve po hajného smrti se roku 1930 přihlásil se svědectvím Sedlecký, Šebestův přítel, kterému se měl hajný svěřit s tím, že byl pánem nachytán při pytlačení, vyplísněn plivancem a údery rukavicí, což hajný známému okomentoval slovy: „Já mu dal proto také sekanou a měl toho dost.” Tato souvislost došla Sedleckému až později, neznaje předtím okolnosti smrti hraběte.  

V kraji hojně navštěvované Hluboké stojí za návštěvu i podobná, dříve významná a malebná místa. Zámek Vysoký Hrádek v Temelíně slouží dnes jako informační centrum jaderné elektrárny, blízká dobře udržovaná kulturní památka ČR, tvrz ze 14. století v Býšově s expozicí historie tvrze a lihovarnictví v českých zemích, je bohužel i tento rok nepřístupná, zato Neznašov, ležící nad soutokem Vltavy a Lužnice, vždy umožní procházku s výhledy na údolí Vltavy, soutok, obhlídku historicky významných míst.

A prakticky s obcí sousedící Týn nad Vltavou má rozhodně také co nabídnout, a to zdaleka nejen s mordy související místo, kde údajně proběhl pokus o atentát na Marii Terezii - více zde.

Související témata:

Výběr článků

Načítám