Hlavní obsah

Tajemný Bacín zve do nejvyšších míst Českého krasu

Novinky, Jiří Cysař

Nejvyšším vrchem na území CHKO Český kras je Bacín se svými 499 metry nadmořské výšky. Nachází se nad Vinařicemi, zhruba čtyři kilometry jihovýchodně od Koněprus a sedm kilometrů jižně od Berouna. Právě tato kóta (ovšem nejen ona) je cílem výpravy, jež právě začíná.

Foto: Jiří Cysař

Bacín

Článek

Jedná se o unikátní lokalitu také z hlediska archeologického a historického. Ke kultovním účelům opakovaně sloužil po 10 tisíc let.

Startem naší cesty je všeradická vlaková zastávka a po průchodu obcí se podél kostela a koupaliště již vydáváme směrem k Vinařicím. Mírné stoupání po polních cestách a kousek po silnici nás dovede na první výhled do krajiny - na obzoru již vidíme část vrchu Bacín.

Ještě jednou se rozhlédneme po krajině a pak již klesáme do údolí. Brzy dochází ke změně - zpočátku mírné stoupání se v závěru mění na poměrně prudký výstup k Bacínu. Sníh a vítr nás provázel celou cestu - a s ním také pasoucí se srnky.

U statku na kraji Vinařic jsme odbočili vpravo a kolem zajímavé konstrukce ze železa se dostali ke křížku u silnice. Právě zde začíná poslední část s avizovaným prudkým, asi kilometr dlouhým stoupáním po lukách a pak lesním porostem kolem hradiště z kamene... Máme je za sebou, právě jsme dobyli vrchol Bacína.  

Pamětníci vyprávěli hrůzostrašné pověsti o skalních démonech, chodbách s příšerami, bezhlavými draky. Ještě v 19. století se prý kolem Bacína potulovaly bytosti s vypouklýma očima. Měly zvláštní hlavy dýňovitého tvaru, ostře kontrastující s neduživými těly. Pradědové v nich viděli gnómy, duchy. Na mimozemšťany – šediváky ještě nikdo nevěřil, i když je popisem silně připomínají. Tyto drobné bytosti měly mít ještě jednu zvláštní schopnost – údajně dovedly měnit barvu kůže. Název hory může pocházet z keltského Bac-Sídhe (Ochranné bytosti z kopce).

I když jsme téměř 500 metrů nad mořem, rozhled tu není skoro žádný, obklopuje nás hustý porost, nicméně prostředí je to přitažlivé. Na vrcholu je kámen s letopočtem a červenobílá zeměměřičská tyčka. Měla zde být vybudovaná rozhledna, ale jelikož se jedná o archeologicky a geologicky významné místo, nebylo to povoleno. Nevede sem ani žádná turistická trasa. Přesto pokud patříte k těm, kteří se k přírodě chovají šetrně, není problém vrchol navštívit.

Opouštíme i bájemi a démony opředený Bacín a vydáváme se k zelené značce na protilehlém kopci nad Vinařicemi. Opět klesáme k silnici, pak jdeme po asfaltové silničce k rozcestníku a vzápětí po zelené turistické trase stoupáme k místu s výhledem na Bacín. Zde pokračujeme podél lesa a pak lesem k dalšímu možnému cíli, jímž je vrchol zvaný Mramor s nadmořskou výškou 470 metrů. Na rozdíl od Bacína je odtud výhled - mj. na Liteň, kam nás dovede zelená značka a odtud můžeme jet vlakem do Zadní Třebáně.  

Zvolíme ovšem těžší variantu a to klesání a pak stoupání nad obec Nesvačily a pak zpět do Všeradic opět na vlakovou zastávku na trati do Zadní Třebáně. Tato cesta vede mimo turistické značené trasy po lesních cestách celkem slušně přehlednými.

Dostaneme se na okraj Nesvačil a pak krátkou lesní cestou s výhledem na Hřebeny v Brdech dojdeme do Všeradic s možností občerstvení v místních třech restauracích. Výlet trval kolem tří hodin a ušli jsme zhruba 15 kilometrů.

Související témata:

Výběr článků

Načítám