Článek
Úzká a klikatá asfaltová silnička nás z Annína zavede podél bývalé školy, do které v 70. a 80. letech 20. století jezdily děti na tábory, až k samotnému kostelu sv. Mořice, stojícímu na vrcholu Mouřence.
Pohanská svatyně a démon
Podle pověstí se na místě, kde dnes stojí kostel, nacházela pohanská svatyně a s ní spojené pohřebiště. Pokud se vydáte od sklárny v Anníně pěšky po červené turistické značce, narazíte na zajímavý skalní masiv. Podle některých odborníků vyzařuje zápornou energii a je lépe se zde nezdržovat.
„Skalní hřeben je místem záporné zemské síly, což v minulosti kdosi využil k magickým praktikám. Proto se i dnes na něm zdržuje démon a jistě může sestoupit až k cestě, když pocítí potřebu lidské bioenergie," uvádí psychotronik Pavel Kozák v knize Tajemná místa od Blaníku k Sušici.
Svatý Vintíř a dřevěný kostel
Vznik kostela sv. Mořice je spojován s rýžováním zlata a působením Vintíře (955 - 1045), německého benediktinského mnicha, který založil klášter v Rinchnachu a udržoval přátelské vztahy s českými knížaty Oldřichem a Břetislavem.
Vintíř inicioval výstavbu dřevěného kostela jako symbolu moci a síly křesťanství v této části Šumavy. Je však také možné, že Vintíř dokázal vycítit negativní energii, kterou se snažil svou činností vytlačit z Mouřence (třeba právě do skalního masivu pod ním).
Kamenný svatostánek
V 1. polovině 13. století byl dřevěný kostel nahrazen kamennou stavbou v pozdně románském slohu, která se vyznačuje několika zajímavostmi. „Chrám v původní podobě obsahoval stávající presbytář s apsidou a téměř čtvercovou loď. Zajímavostí apsidy je její půdorys, kde vnitřní a vnější obrys nejsou souběžné křivky. Příčina tohoto řešení není známa. Současně s lodí byla nad presbytářem postavena věž, což v českém prostředí představuje zajímavou zvláštnost," dočteme se na informační tabuli.
Kostel byl několikrát stavebně upravován až do dnešních rozměrů a podoby. Výška svatostánku je 23,90 a délka 23,79 metrů. V letech 1991 až 1993 prošel kostel celkovou rekonstrukcí, při které byly odhaleny vzácné nástěnné malby ze 14. století.
Záhada kosterních pozůstatků
Součástí hřbitova, který se kolem kostela rozprostírá, je i kostnice, postavená pravděpodobně v 18. století. V ní se mělo původně nacházet několik tisíc kosterních pozůstatků. Některé pověsti hovoří o tom, že jde o švédské vojáky, zabité v době třicetileté války.
„V západní části hřbitova… je zbytková energie nějaké tragické události, jakoby hromadně násilné smrti většího počtu lidí, nejspíše ve středověku," nabízí další verzi původu kosterních pozůstatků psychotronik Pavel Kozák.
Ještě počátkem 80. let minulého století byla kostnice volně přístupná. Dnes je vše kromě hřbitova důkladně uzavřeno. To však nic neubírá na tajemnosti a možná i trochu strašidelnosti tohoto místa.
