Článek
Velhartice, které jsou známé především díky středověkému hradu s unikátním kamenným mostem, se mohou pyšnit i záhadným kostelem sv. Máří Magdalény ze 14. století. Nachází se na malém vršku, který poskytuje výhled na obec i samotný hrad.
Dívka a mrtvý mládenec
Legenda vypráví, že pro jednu dívku si v noci přišel její mládenec, který ale již nebyl mezi živými. Jakási oživlá mrtvola tedy vedla dívku na hřbitov, do světa mrtvých.
„Ó nech mne již! Ó nech mne tak!
Divý a hrozný je tvůj zrak;
tvůj dech otravný jako jed,
a tvoje srdce tvrdý led!“
bránila se dívka podle Karla Jaromíra Erbena, který právě na velhartickém hřbitově údajně načerpal inspiraci pro báseň Svatební košile.
A jak to dopadlo? Dívka se nakonec vyrvala ze spárů mrtvého a zachránila. „Dobře ses, panno, radila, na boha že jsi myslila, a druha zlého odbyla!“ vrcholí téměř hororová Erbenova báseň, v níž popisuje boj nadpřirozených sil o živou bytost.
Záhadný obličej
„Asi před čtyřiceti lety se na štítu kostelíka objevily tmavé skvrny, jež vytvořily obličej ženské tváře. Podle některých připomíná děvče, které zahynulo při dopravní nehodě na nedaleké silnici, podle jiných dívku zavřenou před mnoha a mnoha lety do kostela s umrlcem oživeným magickým rituálem… Při opravě kostela v polovině devadesátých let tvář zmizela pod novou omítkou. Po nějaké době se ale znovu vynořila ve stejné podobě," uvádí se na stránkách www.mistopisy.cz
Tento obraz, který se nachází na jedné z vnějších zdí kostela, je poznatelný, ale vyžaduje to určité soustředění a trpělivost. Vskutku působí velice smutně a tajemně. Jakoby chtěl před něčím varovat.
Vstup do jiného světa?
Při pohledu od Velhartic na vás kostel zapůsobí normálním, obyčejným dojmem. Je pěkně zasazený do okolní krajiny a rozhodně nepůsobí pochmurně, zvláště pak za prosluněného dne. Tím to však končí. Samotné místo není pro člověka údajně vůbec příznivé.
„Není dobré se po velhartickém hřbitově procházet. Pro citlivého člověka je nejlépe tam vůbec nechodit… Jestliže nemusíte navštívit některý hrob v jihovýchodní části hřbitova, nikdy tam nechoďte," radí psychotronik Pavel Kozák v knize Tajemná místa Pošumaví.
Někteří lidé se domnívají, že existuje několik míst, kde možné vstoupit do jiného, neživého světa, například do záhrobí. Ve zmíněné básni popisuje Karel Jaromír Erben mrtvého, který se neustále zvedal z umrlčího prkna podle pokynů mrtvého mládence. Ten se snažil dostat k dívce přes zavřené dveře v kostele. Zpět se položil vždy po modlitbě dívky, která o pomoc žádala Boha a Pannu Marii.
Ať již věříte či nevěříte na nejrůznější záhady, tajemství a nadpřirozené jevy a bytosti, kostel sv. Maří Magdalény je místem, kde vás kromě větru, deroucího se z šumavských kopců, ovane i zvláštní atmosféra, naplněná úzkostí a nejistotou našeho bytí.
