Článek
První písnička, ve které stepuje, se jmenuje Miláčku (1971) a jde o skladbu Honey Pie, kterou převzala z repertoáru skupiny Beatles. Český text napsal Zdeněk Rytíř a celý jej stylizoval do vtipného retra třicátých let minulého století.
Ve své době to byl velký hit, kde Vondráčková uplatnila i své herecké nadání a smysl pro komiku. Díky této písni, kterou nastudovala s mistrem tance a stepu Frankem Towenem a kterou uváděla i ve své první koncertní show Helena gala 71, se stal step součástí její umělecké prezentace.
Písnička Miláčku ostatně nechybí ani v celovečerním snímku Zpívající film (1972) stejně jako ve zpěvaččině recitálu maďarské televize (1975).
První společné pěvecko-stepařské číslo s Jiřím Kornem (šlo o operetní melodii Nikdo v celém světě) uvedli v televizním pořadu Devět jablek pro Helenu (1975). O dva roky později vzniklo další a dnes už slavné televizní silvestrovské stepařské číslo s Jiřím Kormem Bye, bye blues (1977), poté Vondráčková využila step v písni Tentokrát se budu smát já (1978) stejně jako ve filmu Jen ho nechte, ať se bojí (1978), kde stepuje v písni Jitrocel a rozmarýn.
Velký úspěch mělo její stepařské umění také na pódiu festivalu v polských Sopotech v roce 1978, kde měla rok po svém vítězství s Malovaným džbánkem exhibiční recitál.
Step nechybí ani v dalších duetech s Jiřím Kornem jako Jedna noc (1982), My milujem jazzband (1983), Čaj pro dva (1985) nebo Cirkus (1991), ale vpravdě parádním číslem je směs starých amerických evergreenů nazvaná Fred Astaire Medley (1993), která je spíš známá pod názvem Ginger a Fred a kterou uvedli v několika televizních pořadech doma i v zahraničí.
Na atraktivní step došlo rovněž v několika dalších revuálních písničkách či směsích, které Vondráčková natočila v české, polské nebo německé televizi. Step předvedla rovněž ve svém televizním recitálu Miliónová Helena (1988), kam si přizvala nejen Jiřího Korna, ale také jejich učitele stepu Franka Towena.
Prozatím posledním počinem, kde Helena Vondráčková uplatnila stepařské umění, je písnička Bulhaři (2000), která vznikla ve spolupráci se skupinou J. A. R. a která se dočkala i vtipného videoklipu. Od té doby ale nic podobného neučinila, což je pochopitelné už jenom vzhledem k tomu, že se po CD Vodopád (2000) věnovala poněkud modernější muzice, a tam by se to asi moc nehodilo.
Právě proto mnohý skalní fanoušek doufá a čeká, že se nějakého nového stepařského čísla přece jenom dočká. Třeba už v příštím roce, kdy diva oslaví významné životní jubileum a kdy snad připomene i své stepařské umění.
Na posledním setkání zpěvaččina fanklubu na Slapech však padl názor, že by se mnozí nakonec spokojili i s televizním dokumentem, který by zpěvaččino stepařské umění připomněl v kompletu. Materiálu prý má televizní archiv více než dost.