Článek
Kdo byl svatý Josef
Mužské křestní jméno Josef (na Slovensku Jozef) patří k nejužívanějším českým jménům. Snad ještě více než jméno samotné se u nás zažily jeho domácí varianty Pepa, Pepík.
Josef je prastarým biblickým jménem, jehož původ je spojený s hebrejštinou. Pochází z hebrejského jména Jóséph, které dle židovské tradice nosil jeden z patriarchů izraelského národa, syn Jákoba. Jméno se z hebrejštiny překládá jako „Bůh ti dá (dítě)", „Bůh ti dá následovatele", „Bůh ti přidá".
Svatý Josef je patronem řemesel i rodiny
Svátek svatého Josefa, snoubence Panny Marie (Matky Boží) a pěstouna Ježíše, který připadá na 19. března, je doložený poprvé ve 12. století. V roce 1870 vyhlásil papež svatého Josefa patronem celé církve.
Kromě toto drží sv. Josef patronát také nad celou řadou řemesel spojených především se dřevem – nad tesařstvím, dřevorubectvím nebo truhlářstvím. Je rovněž ochráncem dětí a mládeže, panenství, křesťanských rodin a umírajících. Svatý Josef je zobrazován s lilií, pastýřskou holí nebo tesařským nářadím v ruce.
Podle lidové tradice ukončuje svatý Josef zimu
Pro naše předky byl tento den významným předělem v zemědělském roce. Den svatého Josefa považovali za první jarní svátek, ve kterém odkládali zimní šaty a oblékali letní oděvní svršky. Pranostiky považují tento den za určující pro bohatost sklizně.
Naše moudré babičky říkaly:
„Když je pěkně na Josefa, bude úrodný rok a obzvláště zemáky (brambory) se urodí.”
„Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.”
„Vane-li vítr na svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy; vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně trávy.”
„Svatý Josef rovná vodu,” (tzn. konec vysokých jarních stavů vody na našich tocích po tání sněhu).
Brusiči skla pohřbívali na sv. Josefa světlo
Svátek svatého Josefa oslavovali především skláři, pro které končila práce při umělém osvětlení.
Brusiči skla se vydali v sobotu po svátku s velkou lucernou k lesu. Tam ji zavěsili na větev, veselili se a popíjeli pod ní až do rána a nakonec ji zakopali do země. Říkalo se, že „pochovávají světlo".
Jaro zahajují josefovské zábavy, poutě a sliby věrnosti
Popularita světce a nadcházející jaro lákalo lidi k různým josefovským zábavám. Na venkově vyhrávaly kapely, v Praze se slavil svátek jarní josefovskou poutí. Zamilované páry si na svátek patrona manželství slibovaly věrnost. Mládenci kupovali svým dívkám na důkaz lásky medový perník ve tvaru srdce.
(Zdroj: Wikipedie, internet a Výkladový slovník biblických jmen)
