Hlavní obsah

Supraporty na Mníšku připomínají původní panství mníšeckých majitelů

Novinky, Marie Charvátová

Zámek Mníšek pod Brdy představuje bydlení poslední rodiny, která krátce před první světovou válkou přišla do Čech z Rakouska a zařídila si tu moderní domov, ve kterém zůstala i po rozpadu monarchie. Návštěvníci se tu ocitnou v době první republiky.

Supraporta s alegorií sadařství

Článek

Reprezentační část zámku, kam bývali uvedeni hosté a návštěvy, zahrnuje slavnostní jídelny, společenské sály, knihovnu, kafírnu nebo kuřácký salónek. Než se sem manželé Kastovi nastěhovali, trvalo asi dva roky. Během té doby nechali zavést elektřinu, přebudovat stáje na garáže nebo oživit výmalbu a výzdobu místností.

Traduje se, že zásadní slovo měla často paní hraběnka Terezie Kastová. Hlavní sály zámku nechala mimo jiné vyzdobit supraportami, malbami vyplňujícími prostor nade dveřmi. Jejich prostřednictvím vyjádřila jakousi kontinuitu rodiny, která přesídlila ze svých rakouských statků do Čech.

Zatímco supraporty ve Velkém sále zachycují krajinu v okolí mníšeckého zámku, tedy jejich novou domovinu, supraporty ve Slavnostní jídelně připomínají původní rodová sídla v Rakousku a Německu, Ebelsberg a Hohenrechberg.

Ebelsberg se nachází v rakouském Linci a je rodovým sídlem Kastů, tedy barona Theodoricha, za něhož se Terezie provdala. Jedná se původně o hrad již ze 13. století. Roku 1825 jej zakoupil jeden z Theodorichových předků a přestavěl do dnešní romantizující podoby. V popředí supraporty je znázorněna alegorie sadařství a zahradnictví vyjádřena hráběmi, srpem, konví nebo květinami.

Hohenrechberg stál v německé oblasti Württemberg a býval rodovým sídlem rodiny Rechberg-Rothenlöwen, ze které pocházela Terezie. Bohužel v roce 1865, kdy se narodila, hrad vyhořel po úderu blesku. Dnes je z něj zřícenina. Tato supraporta zároveň alegorizuje hudbu znázorněnou notami, hobojem, loutnou, flétnou či houslemi.

Vstupenky nakupujte přednostně v online předprodeji. Zajistíte si tím místo na prohlídce.

Výběr článků

Načítám