Článek
Kantorky oboru Stavebnictví zadaly studentům úkol: zdokumentovat stávající stav pavilonu C jejich školy a uchovat jej, jak v papírové, tak v elektronické podobě. Jako přidanou hodnotu měli studenti také vytvořit model školy na školních 3D tiskárnách.
„Žáci byli rozděleni do pěti skupin. Každá skupina pracovala nejdříve samostatně na příslušném podlaží tak, že jsme mohli vytisknout jednotlivé výkresy daných podlaží, a to v měřítku 1:50, tedy v provedení pro stavební povolení a také vytisknout 3D model podlaží na 3D tiskárně,” uvedla jedna z organizátorek projektu Lenka Benovičová.
„Poslední den jsme jednotlivá podlaží spojili dohromady a vytvořili tak model celé školy. Na začátku práce měla každá skupina svůj soubor, v němž se zobrazovalo pouze jejich podlaží. Pavilon C naší školy má i se suterénem 5 podlaží, tedy souborů bylo celkem pět, ty jsme následně spojili v jeden. Výsledkem práce je tedy jediný soubor s jednotlivými podlažími v příslušných úrovních a vytváří se tak model celé budovy,” dodala Božena Kopecká, další kantorka, bez níž by tento projekt nevznikl.
„Naši studenti měli nejen možnost vyzkoušet si práci v týmu, učili se koordinovat své postupy a taky řešit dílčí problémy. Každá skupina měla také vedoucího učitele stavebního zaměření, pro kontrolu své práce a případnou radu, či vedení, jak dále postupovat,” popisuje Lenka Benovičová.
Měřily se vnitřní prostory školy i budova z vnějšku. Vnější rozměry žáci ověřili přes stránky katastru nemovitostí.
„Chtěli jsme také ověřit, zda zateplení budovy, které bylo provedeno v roce 2008, vyhovuje dnešním požadavkům normy. Žáci pro jednotlivá podlaží provedli posouzení součinitele prostupu tepla před zateplením a po zateplení budovy a zjistili, že budova požadavkům stále vyhovuje,” řekla Lenka Benovičová.
„Pak následovala nejdůležitější a nejtěžší část – vymodelování jednotlivých podlaží v programu ArchiCAD a převedení modelu na půdorysy a zpětné zkompletování celého modelu školy,” doplnila Božena Kopecká.
„Žáci si během projektových dnů vyzkoušeli, co obnáší činnost v architektonickém ateliéru. Svou zadanou práci brali zodpovědně, neboť věděli, že to, co vytváří, není jen nějaká smyšlená stavba, ale že jde o konkrétní budovu a že jimi vytvořené podklady mohou v budoucnu sloužit i projektantům,” říká Božena Kopecká.
Na závěr Lenka Benovičová dodává spokojeně: „Projektový týden byl smysluplně využitý a žáci si uvědomili i souvislosti mezi jednotlivými předměty. Pochopili, že to, co se v nich učí, pak využijí při své práci. A to byl, myslím si, podstatný smysl celého projektu.”
