Článek
Jejím vrcholem byl právě Festival k poctě Jeronýma Pražského – Evropana, vzdělance a buřiče, který proběhl v sobotu 28. května.
„Festival byl součástí šestiletého projektu Českobratrské církve evangelické Naše reformace, jehož cílem je připomínat jednotlivá církevní výročí a významné osobnosti. To Jeroným Pražský bezpochyby byl. Byl to muž velmi nadaný, otevřený, nesmírně vzdělaný, zcestovalý, pouze možná trochu neprávem stojící v Husově stínu. Návštěvníci si ho mohou připomenout během festivalu, který kromě diskuzí o Jeronýmovi nabídne i pestrý kulturní a zábavný program,“ uvedl Gerhard Frey-Reininghaus, předseda komise, která církevní výročí připravuje.
Program na Střeleckém ostrově slavnostně zahájila bohoslužba pod širým nebem, kterou celebroval Roman Mazur. Na jeronýmovské téma kázala Lenka Ridzoňová a v podobě dřevěné loutky promluví i Jeroným Pražský.
Během odpoledne se pak diváci mohli těšit na koncert klezmerové skupiny Létající rabín, loutkové divadlo nejen pro děti Putování za pravdou, jazzový koncert Filip Klinecký Unit protkaný autorským čtením veršů Pavla Rejchrta či vystoupení skupiny Jablkoň.
Vedle toho probíhaly kreativní dílny pro děti a jejich rodiče, dětská bojová hra či výstava Jeroným Pražský zapůjčená z Husitského muzea v Táboře.
„Českobratrská církev evangelická připravila letos také další aktivity k Jeronýmovu výročí. Například promítala filmy v kostele u Martina ve zdi s následnou diskuzí s odborníky a vytvořila interaktivní test, v němž si lidé mohou ověřit znalosti o této osobnosti. Chystá i novou knihu a komiks o Jeronýmově životě a odkazu, které představí při festivalu na Střeleckém ostrově. Těsně před začátkem festivalu také vyjde od Novoměstské radnice na Karlově náměstí kostýmovaný průvod,“ informovala tisková mluvčí Českobratrské církve evangelické Jana Vondrová.
Jeroným Pražský se narodil okolo roku 1378. V roce 1398 dokončil studia na pražské univerzitě. Z Oxfordu přivezl do Prahy Wyclifovy nejdůležitější spisy. Přednášel na pařížské Sorbonně a na univerzitách v dnešním Německu a Rakousku. Podílel se na vydání dekretu Kutnohorského. Složil několik básní a „protest-songů“. Jako diplomat krále Václava IV. zavítal i do Jeruzaléma. V dubnu 1415 přijel i přes varování do Kostnice. Po Husově smrti byl mučen a ze strachu o život své názory odvolal. Později se k nim však znovu vrátil a byl za ně odsouzen církevním koncilem. 30. května 1416 ho upálili na stejném místě jako Jana Husa.