Hlavní obsah

Stály v Lužici v dávné minulosti paláce mající souvislost s indickými vládci?

Novinky, Milan Turek
Aktualizováno

Město Bischofswerda je známé jako sídlo Slovanů z desátého století pod jménem Příbok, později Biskopicy, jako město biskupů, a je také známé nejkrásnějším barokním venkovským zámkem Rammenau. V západní části Lužice, ze selského statku jej postavila rodina staré německé šlechty von Seydewitz.

Foto: Milan Turek

Pohled na nádvoří zámku, kde se každoročně konají Dny lnu.

Článek

V historii Oybína se setkáváme s myšlenkou, že český král Václav I. spolu s Lužickými Srby, Poláky a Němci rozehnal tlupy mongolských nájezdníků, kteří v Lužici drancovali a zanechávali za sebou hromady mrtvol a spáleniště.

Byli to titíž aktéři, které popisuje Marko Polo ve své knize Milión, nebo příslušníci kmenů, kteří hledali v Evropě nové možnosti osídlení? Je pravděpodobné, že využili vybudované stezky Via regia, spojující Evropu s Asií přes Hedvábnou stezku. Je možné, že obě stezky vznikaly v dobách mohutných celků asijských vládců před čtyřmi až šesti tisíci léty, podobně jako éra Gilgameše.

Je stejně tak možné, že mongolští nájezdníci věděli o Via regii od svých předků, mohli také znát, že na území centrální Evropy bylo velké bohatství, vybudované indickými vládci. Ti zřejmě propojení s Hedvábnou stezkou na Via regii vybudovali a jejich paláce měly stát právě v prostoru dnešního katastru města Bischofswerda nedaleko královské cesty.

Lužický historik Klaus Dieter Schöne se zabývá hledáním kamenů v lesích nedaleko Rammenau. Podle něj existenci paláců z dávné minulosti dokazují kameny s tajemnými znaky na různých místech v okolí tohoto sídla nedaleko Bischofswerdy. „Je skutečností, že mnoho tajemného mezi Saskem a Čechami leží zatím v temnotách. Musíme jednou odhalit, co se nachází na území, které zahrnuje současná mapa Rammenau,” tvrdí. Paláce podle něho byly trojdílné se vstupní místností, druhá mohla být očistná a největší pak věnovaná vládci nebo bohům. To se zatím nepodařilo rozluštit.

Dnešní Rammenau není samostatná obec, je součástí historického města Bischofswerda, založeného Lužickými Srby jako Biskopicy, městem se stává v roce 1076, jeho existence je možná již v roce 970. V roce 1286 je postavena první radnice a o dva roky později městské hradby. Husité město vypálili v roce 1429, další požár zachvátil město v roce 1494.

Byly to nejen požáry, které sužovaly občany, dnes jich zde žije dvanáct tisíc. Existuje přezdívka Schiebbock, vzniklá od lužického slova Přibok, což znamená trakař. Rolníci sem v minulosti dováželi své produkty na trakařích a na jejich památku je zde konán každoročně světový závod trakařů.

V západní části Lužice se nabízí rozsáhlá síť cyklostezek – okruh průmyslovými producenty. Stezky zážitků přírodních i kulturních vedou rovinatou krajinou a krásnými historickými místy, obzvláště v okolí Rammenau. V samotném městě lze navštívit nejmenší saskou zoo, kde na jednom hektaru je na šedesát druhů zvířat, od nejmenších opiček až po hnědého medvěda. V nádherné zahradě mezi starými stromy lze najít místa pro odpočinek, dovolenou nebo získat mnoho zajímavých informací.

V centru láká k návštěvě pozoruhodné staré náměstí a historická obrazová Carl-Lohse-Galerii. Návštěva venkovské hospůdky na Hausbergu, vrchu Butterberg s horským hostincem a rozhlednou je lákavým výletem, což potvrzují návštěvníci z blízka i daleka. Vychutnat si gurmánské umění lze v několika hospůdkách s místními specialitami.  Zvláštní nabídkou jsou trakařové trhy a v Rammenau Dny lnářů. Společenský život zpestřuje spolek dobrovolných hasičů, který udržuje přátelské styky s jizerskohorským městem Raspenava.

Související témata:

Výběr článků

Načítám