Článek
Antická inspirace provázela zámek Duchcov v mnoha ohledech od období jeho vzniku jako barokní rezidence do doby, kdy přestal plnit funkci sídla aristokratické rodiny, a jeho sbírky a interiéry ji reflektují do dnešních dnů.
Prezentace historické sbírky odlitků antické plastiky na duchcovském zámku reflektuje spojení tématu světa antiky a antického umění a tématu světa barokního zámku. V zámeckých prostorách je představena tato cenná sbírka, její historie, a v souvislosti s jednotlivými artefakty i mytologické příběhy a postavy antického světa.
Expozice se zaměřuje i na téma antických inspirací v architektuře aristokratických sídel, v rezidencích a zahradních areálech zámků doby baroka. Toto téma je prezentováno právě na příkladu zámku rodu Valdštejnů v Duchcově.
Připomenuty jsou i cesty za uměním a památkami světa antiky, jež byly součástí cest Grand Tour, podnikanými aristokratickými vlastníky mnoha českých a moravských zámků a jejich potomky. V ikonografii je představen fenomén sběratelství antických památek a uměleckých děl inspirovaných antikou i portréty předních evropských sběratelů, jejichž sbírky byly významnou součástí panovnických i aristokratických rezidencí.
Pozornost je věnována rovněž vzniku prvních evropských sbírkových a muzejních institucí, prezentujících památky antiky i odlitky antických artefaktů. V zámeckém divadelním sále, který je součástí expozičních prostor, jsou připomenuty antické inspirace v zámeckých divadlech provozovaných zejména příslušníky rodu Valdštejnů.
Atmosféru expozice dotváří dvě zvukové kulisy – fragmenty starověké řecké hudby, které v zámeckém divadle doplňuje opera Orfeus a Eurydika, premiérovaná v 60. a 70. letech 18. století ve Vídni a Paříži.
Volba této opery je pro divadelní sál zámku Duchcov symbolická. Její autor Christoph Willibald Gluck totiž prožil část svého dětství na nedalekém zámku Jezeří, kde díky Lobkowiczům získal část svého hudebního vzdělání, než se proslavil svojí tvorbou na celosvětové úrovni. Gluckovo dílo osciluje na vlnách hudebního baroka a klasicismu a vkusně dokresluje klasicizující divadelní scénu duchcovského zámku, inspirovanou zámeckým divadlem na dalším valdštejnském zámku Mnichovo Hradiště.
Expozice byla slavnostně zpřístupněna 2. června pod záštitou rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy a Velvyslanectví Řecké republiky. Úvodní slovo na vernisáži přednesla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková a děkanka Filozofické fakulty UK Mirjam Friedová. Vernisáže se dále zúčastnili pozvaní hosté, kteří v hojném počtu zaplnili Valdštejnský sál zámku. Celou akci moderovala Naďa Hávová z Českého rozhlasu.
Ozdobou vernisáže byla ukázka z představení barokní opery Henryho Purcella Dido a Aeneas na námět ze starořecké mytologie. Dílo bylo provedeno Severočeským divadlem v Ústí nad Labem a Konzervatoří Teplice.
