Hlavní obsah

Slavnosti chmele: Česká republika zná mistra v česání zeleného zlata

Novinky, Martina Pospíšilová
Aktualizováno

Letošním mistrem v česání chmele se stala Zdena Malafová z Kněževsi: na chmelnici u Kutílků v Přílepech na Rakovnicku načesala během čtyř hodin celkem 11 věrtelů (363 litrů chmele). Mistrovství svou přítomností podpořil i herec Josef Laufer a legendy českého fotbalu Antonín Panenka a Karol Dobiáš.

Foto: Martina Pospíšilová

Vítězka Zdena Malafová

Článek

V pořadí již sedmé mistrovství republiky v ručním česání chmele se odehrálo předposlední srpnovou neděli na Rakovnicku. Odstartováno bylo ve 13:00, česači měli na práci přímo na chmelnici vyhrazené čtyři hodiny.

Česání chmele se zúčastnil i Pavel Zítek, obchodní sládek piva Gambrinus, který mistrovství zahájil slovy:  „I díky českému chmelu, jehož kvalitu oceňuje celý pivovarnický svět, si české pivo vydobylo významné renomé. Hořkost našich piv patří v porovnání se zahraničními odjakživa k těm nejvyšším, a to z prostého důvodu -  více chmelíme. Česká piva jsou chuťově plná, bohatá a to vyžaduje i více chmele.“  

Pak už se 23 soutěžících pustilo do práce, aby v rámci mistrovství načesali několik desítek věrtelů a symbolicky přispěli k letošní sklizni, která se odhaduje na 4 700 tun.

V Přílepech na Rakovnicku se chmel česal ručně naposledy před 25 lety. Přímo v žatecké oblasti pracovalo ve sklizních na počátku minulého století až 140 tisíc česáčů. Pracovní doba byla ale spíše „od svítání do setmění“. Mírou při sklizni byl věrtel (30 litrů), česáči během dne průměrně natrhali osm až deset, zdatnější i patnáct věrtelů hlávek.

Namáhavou ruční práci však podobně jako i v jiných odvětvích nahradily v průběhu druhé poloviny minulého století stroje. „Ruční česání chmele je nyní spíše připomínkou jedné z tradic, která byla součástí české pivní kultury zvýrazňující význam této pro české pivo důležité suroviny,“ vysvětlila hlavní organizátorka již sedmého ročníku mistrovství Eva Kutílková.

Související témata:

Výběr článků

Načítám