Článek
Přitom se tu nachází ojedinělý architektonický skvost, dřevěné domy českých tkalců zvané Dvanáct apoštolů.
Bez Jidáše a sedmi bratrů
Jednolitá řada dřevěných průčelí, ale stojí jich už jen jedenáct. Chybí Jidáš. Ten už podlehl zkáze, zrovna jako sedm domů bavorských tkalců, „sedm bratří”, které byly strženy v katastrofálním stavu.
V bídné kondici je celá obec, Chełmsko vypadá, že stojí na okraji světa. Mluví o tom i majitel jednoho z „apoštolů“, Adam Antas. Provozuje obchod s výrobky lidové tvorby, lněnými i dřevěnými, kavárnu, je mistrovským vypravěčem, glosátorem obecního, ale i polského dění, má v malíku politiku.
Za chvíli se vpijete do jeho polštiny proložené českými výrazy a z velké části nebude třeba překladu. U výborného čaje nebo kávy s místní dortovou specialitou apoštolskou bombou budete hltat vyprávění o obci, která kdysi prosperovala, to se jmenovala Schoemberg.
Ještě na začátku minulého století to bylo vyhledávané letovisko. V současné době má statut obce bez úřadů, ovšem s krámem, kde můžete i po zavírací době sehnat lihoviny, čehož místní pijáci využívají v míře velmi vysoké.
Apoštolské domy stojí v řadě kousek od náměstí, mají podloubí, zrovna jako fronta renesančních domů na náměstí. Chełmsko, patřící pod cisterciácký klášter v Krzeszowě, bylo centrem tkalcovské výroby. Tkalci tu žili od poloviny 16. století. Soukenictvím a plátenictvím se v 17. a 18. století proslavila celá oblast, která se nachází nedaleko českých hranic, u broumovského výběžku.
Před průmyslovou revolucí zdejší „fajnové“ plátno ovládalo evropské trhy, vozilo se i do Ameriky. Jakmile přišla strojová výroba, ztratila slezská domácí výroba na konkurenceschopnosti.
Do smrti živi
V domě sousedícím s Antalovým najdete infocentrum a malé textilní muzeum odkazující na zašlou slávu. Adam zase nabídne album starých historických fotografií z minulého století, kde je vidět ospalé sice, ale zalidněné město. Teď už se tu zastaví málokdo, Adam má v zahrádce, které byly součástí všech domů a ve kterých se bělilo, barvilo a sušilo vyrobené zboží, „zázračný pramen".
V malé studánce u dna víří písek, pramen čisté vody ji neustále doplňuje. „Je to voda zázračná, kdo se v ní smočí, bude živ až do smrti,“ s vážnou tváří pronáší Adam Antas.
V čase zapadlé
Všechny domy jsou obývané, udržované, což se nedá říci o těch na náměstí. Některé tu vypadají, jako by se tu zastavil před 70 lety čas, z dob, kdy tu proběhla kompletní výměna obyvatel a německá jména obcí se nahradila polskými. Obci dominuje kostel sv. Rodiny s nádhernou štukatérskou výzdobou.
U Antase si vyslechnete vše, i jeho přání, připojit Chelmsko k Česku. „Stejně většina lidí odtud jezdí za prací k vám, takže kde jsou vlastně doma?“ filozofuje Adam.
Apoštolové šířili víru. V obci, která byla kdysi městem, jí moc není.
