Článek
Zkraje jednoduchá otázka - co vyjadřuje název kapely?
Je v něm meziplanetární cestování, transcedence…
Jste uváděni jako reprezentanti nové generace Woodstocku - vnímáte odkaz tohoto festivalu jako inspiraci?
Nemáme rádi škatulkování, Woodstock byl vlastně jen jeden festival…
Ale je symbolem určitého hudebního cítění, zvuku i formy…
Zvuk a styl, který jsme našli, nás baví, ale někteří novináři si nás poté sami zařadili. Ale něco z ducha té doby tam určitě je.
Co vás motivovalo k přesídlení do Evropy? Proč právě Bavorsko?
Jednou jsme hráli v klubu v New Yorku, a tam nějaký chlápek tam s bratrem slavil narozeniny, ani nás nechtěl zkraje poslouchat, že máme v názvu „soul“, který nemá rád, ale po koncertě za námi přišel na bar a povídal, jak se mu to líbí, a že musíme za ním přiletět do Německa, že nám vše zařídí…
Tak, to znám, takhle už jsem procestoval celý svět...
Taky jsme to tak brali, ale po čase se ozval, že už má pro nás letenky, domluvené turné… Bylo to nečekané, ale když tady ta nabídka byla, šli jsme do toho. To nešlo odmítnout.
Co na vaše odstěhování říkaly vaše partnerky?
Bylo to těžké, opustit zemi, rodinu a známé, ale byla to naše volba. Chvíli jsme to samozřejmě zvažovali. Ale rodiny nás podporovaly, respektovaly, že chceme jít svojí cestou za úspěchem, podporují nás.
Chováte na statku, kde jste nájemci, i nějaká zvířata a pěstujete plodiny - třeba konopí k vlastní spotřebě?
Ne ne, zvířata nechováme a nic nepěstujeme. Máme jen jednu tlustou kočku.
Takže drogy nic, co ten sex? Máte v Evropě stálé partnerky - je některá třeba od nás?
Ano, máme již v Německu partnerky. Jsou odtamtud.
A teď k třetí složce rčení drogy, sex & rock 'n' roll, čili k hudbě. Kdo je autorem skladeb - vzhledem k takřka komunitnímu způsobu života předpokládám, že líhní nápadů může být časté společné jamování.
Většinou se opravdu na autorství podílíme společně.
Nové album, oproti prvnímu Meet Me in the Afterlife, na mne působí záměrem příklonu k jednodušší písničkové formě - je to třeba i tím, že evropské publikum není až tak zvyklé na progresivnější muziku? Tedy rozhodně ne české, oproti státům jako Polsko, Nizozemsko nebo Švédsko.
První album mělo 67 minut, obsahovalo jednu dlouhou kompozici. Nechceme se opakovat, nová deska je jiná, ale není to rozhodně pop. Vzali jsme si něco z prvního i druhého alba, ale jsme zase kousek jinde.
Čím vás Evropa překvapila - v dobrém i ve zlém.
Nedovedeme to až tak porovnat, nežijeme standardní život. Ale setkali jsme se s tím, že někde na parkovišti na nás nějaký chlápek vyrukoval.
Živí vás pouze hudba - u nás je to docela nepředstavitelné, pokud nehrajete konzumní muziku.
Je to podobné, nehrajeme pop. Máme již dost koncertů, tak se přežít dá. Ale rozhodně z hudby nebohatneme.
