Článek
Do historie Plzně se významným způsobem zapsala průmyslová výroba, která vtiskla městu specifický ráz a ovlivnila i kulturní a společenský vývoj.
V první řadě dělaly Plzeň Plzní Škodovy závody
Koncem 50. let 19. století přenesl hrabě Valdštejn část výroby ze své továrny do Plzně. V roce 1866 nastoupil do továrny jako vrchní inženýr Emil Škoda, který se o tři roky později stává i jejím majitelem.
„Byl člověk velikého ducha a podnikavosti, vždy zůstal člověkem, s lidem mu oddaným a řádně a spolehlivě pracujícím, ve styku téměř přátelském, cítícím v nahodilých nehodách, kde bylo třeba pomoci skutkem i výpomocí,“ cituje výstava publicistu Karla Schwarze (1863-1939).
Rozvoj Škodových závodů, které byly v roce 1899 změněny na akciovou společnost, přinášel rozkvět Plzni. Zvyšoval se počet obyvatel, pro které se od roku 1911 začala budovat dělnická kolonie Karlov. Rozvíjela se kultura a školství.
Válečná konjunktura a poválečné starosti
Obrovské zisky pro Škodovku znamenala I. světová válka (1914-1918), neboť zbraně, které produkovala, byly velmi žádané. Jednalo se především o těžká děla a houfnice.
Zcela odlišná situace však nastala po válce, kdy byla Evropa zcela nově uspořádána. Tím došlo k rozpadu tradičních trhů a narušení obchodní vztahů. Samozřejmě se také razantně snížila poptávka po zbraních. Pokud chtěla Škodovka přežít, musela tedy rychle změnit svůj výrobní program.
Významnou měrou k poválečnému rozvoji Škodovky přispěl Karel Loevenstein, který se v roce 1923 stal generálním ředitelem.
Dobré jméno Škodovky
Již v roce 1925 se Škodovka mohla pyšnit celou řadou výrobních provozů, mezi nimiž nechyběla ocelárna, slévárna železa a kovů, kovárna, kotlárna, zbrojovka, muniční továrna, továrna na lokomotivy, automobily, traktory a mnoho dalších. Nechyběla ani chemická laboratoř a pokusný ústav.
Pod křídla tohoto gigantu se postupně dostaly továrny v Praze na Smíchově, Hradci Králové, Hrádku u Rokycan, Brně, Komárně, Dubnici nad Váhom, uhelné doly v mostecké a plzeňské pánvi.
„V roce 1925 získal koncern Škoda automobilku Laurin a Klement v Mladé Boleslavi. Výrobní program byl velmi rozsáhlý a stále se rozšiřoval,“ uvádí se na výstavě.
Dobré jméno Škodovky se rozšířilo po celém světě. Zakázky, které kvůli náročnosti jiné podniky odmítaly, dokázal plzeňský koncern uskutečnit. Například v roce 1933 Škodovka vyrobila kormidlový rám a peň z lité oceli pro francouzskou zaoceánskou loď Normandie. Odlitek vážil 125 tun.
Plzeňská Škodovka přečkala i II. světovou válku a totalitní režim. Její konec nastal až po roce 1989, kdy byla postupně rozprodávána a likvidována.
