Článek
Kvůli jedinému schodu, tedy jeho metr široké části, musí lidé denně utíkat dalších 30 metrů na protější sestup, aby rychle seběhli dvě patra po kovovém schodišti, nebo výtahem, ale to už jim obyčejně jedna tramvaj ujede. Stovky lidí denně tak musí čekat často na další tramvaj a zdržet se na cestě do práce či jinam i 10 minut, než přijede tramvaj další.
Se schodem se po celou dobu vůbec nic neděje, nikoho kompetentního to nejspíše nezajímá, než aby se věc měla k nápravě, a tak se zdá, že obyvatelé Líšně budou čekat na opravu třeba ještě do léta.
Samozřejmě bylo správné, že po ulomení schodu došlo k uzamčení, aby se někomu nic nestalo. Všichni si ale mysleli, že se to během týdne, čtrnácti dní, opraví. Na mříži nad schodištěm je po celou dobu omluvná cedule, aby lidé využili druhý sestup na druhém konci dlouhé zastávky. Pro staré lidi je to ale další námaha, denně přecházet až k potravinám Albert, na konec plochy, kde je druhý - kovový sestup do zastávky.
Po celou dobu nebylo až dosud ani vyvěšeno žádné oznámení o tom, kdy bude schod opraven, přitom je to pro zedníka záležitost hodiny, s několika šufany cementu přilepit dva mramorové podélné segmenty na původní místo.
Autor těchto řádek se pokusil zjistit víc - kdy se plánuje oprava, kdy by mohlo schodiště znovu sloužit veřejnosti... Na svůj dotaz ze středy 8. března zatím z Úřadu městské části Brno-Líšeň odpověď nedostal.
Omluva tu je umístěna od počátku, ale řešení je v nedohlednu.
Pohled na uzamčené schodiště od tramvajové zastávky Jírova.
Poškozena je pouze malá část jediného schodu. Co brání jeho opravě již dva měsíce?