Článek
V Přistoupimi žila až do druhé světové války poměrně početná židovská komunita. Již v roce 1713 si zde Židé z černokosteleckého panství zřídili hřbitov, modlitebnu, lázeň mikve a pekárnu macesů. V roce 1724 jsou zde evidovány tři židovské rodiny, v polovině 19. století osm rodin.
V 18. století si na místě starší modlitebny vystavěli Židé synagogu, kolem roku 1842 přestavěnou v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do 2. světové války. V roce 1949 byla zničená budova prodána obci Přistoupim a přestavěna pro potřeby obecního úřadu a knihovny. Tehdy byl hlavní modlitební sál rozdělen na dvě podlaží.
Za synagogou je hřbitov se šesti stovkami náhrobků, založený v roce 1713. Dokládá to smlouva ze 13. listopadu toho roku, uzavřená mezi majitelem panství Václavem Vratislavem Dohalským a Samuelem Schneiderem, představeným židovské obce v Přistoupimi, a Löblem Nathanem z Kostelce, o koupi pozemku.
Uvádí se v ní, že „…na tomto místě mohou tito Židé pohřbívati netoliko mrtvá těla svých zemřelých podle svých obřadů, nýbrž všechna mrtvá těla vůbec, která sem budou dopravena z jiných míst sousedních. Za to uvolují se oba zástupci Židovstva zaplatiti panu Dohalskému za ochranu a svobodu i popuštění místa 40 zlatých rýnských, z čehož 10 zlatých již zaplatili za polovici zřízeného již místa.“
Panu Dohalskému se prodej vyplatil, neboť židovská obec následně platila do vrchnostenského důchodu za pohřbené dítě jeden zlatý a za pohřbeného dospělého dva zlaté.
Na ploše hřbitova (3 999 metrů čtverečních) se dochovalo šest stovek náhrobků. Sloužil až do druhé světové války. Posledními pochovanými bylo osm pomrzlých z otevřených vagonů transportu vězňů z Osvětimi 25. ledna 1945. Zaujali tak místo zdejších Židů, kteří byli do Osvětimi deportováni v roce 1942. Jejich památku připomíná pamětní deska na budově obecního úřadu, dříve synagoze.
Na obecním úřadu zapůjčí zájemcům k prohlídce hřbitova ochotně klíče.
